„Kvůli dluhům a hladu jsem byla nucena prodat i svou ledvinu,“ popisuje Afghánka. Za prodej ledviny dostala asi 30 tisíc korun, zotavování ale neprobíhá dobře. Na rodinu proto nemá kdo vydělávat.
Při následném vyšetřování okolností okolo dronového útoku americké vzdušné síly nezjistily žádné porušení zákona ani válečného práva. Nikdo nebyl nakonec shledán za incident zodpovědným.
Dvouměsíčního Suhajla Ahmadího podal jeho otec v polovině srpna přes plot letiště jednomu z amerických vojáků, kteří zajišťovali bezpečnost evakuační operace.
Praha/Kábul||Lenka Kabrhelová, Pavel Vondra, Zuzana Kubištová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Ve Vinohradské 12 se ohlížíme za hlavními tématy roku 2021. Svědectví dvou Afghánců, kteří se s námi spojili během vyhrocených srpnových dnů, připomínají dramatické dopady stažení koaličních vojsk.
Mluvčí Tálibánu Bilal Karimi oznámil, že hnutí zruší ministerstva pro mír a pro záležitosti parlamentu a taky obě nezávislé volební komise. V současném Afghánistánu prý nemají význam.
„Uvědomíte si tu obrovskou nejistotu lidí ze změny režimu a z toho, co bude dál – jak bude režim postupovat v oblasti vzdělávání nebo lidských práv,“ říká Jan Šindelář z organizace Člověk v tísni.
Mezinárodní organizace pro lidská práva již dříve uvedly, že od nástupu Tálibánu k moci byly v Afghánistánu zavražděny nebo beze stopy zmizely desítky členů bývalých afghánských bezpečnostních sil.
Revizní posudek potvrdil závěry listopadové zprávy generálporučíka Samiho Saida, že se jednalo o tragický omyl, ze které nelze vyvodit osobní zodpovědnost vojáků, uvedla agentura Reuters.
„V Afghánistánu zůstali další mé tři děti, dva synové a dcera. Bojím se o jejich bezpečnost, takže se je snažíme dostat sem do Česka,“ říká jedna z Afghánek.
Téměř všude v Afghánistánu sedí studentky středních škol doma, protože jim vládnoucí hnutí Tálibán zakazuje účastnit se vyučování. Jedna výjimka v zemi ale přece jen je.
„Měli jsme agenty v každé organizaci a oddělení. Měli jsme své lidi v kanceláři, kde dnes pracuji,“ chlubí se vysoce postavený vůdce Tálibánu, který dříve řídil útoky Tálibánu v hlavním městě.
Příchod bradatých bojovníků Tálibánu do Kábulu provázely úvahy, jak se k islamistické vládě postaví velmoci. Tři měsíce poté Afghánistán čelí jiné, zcela akutní hrozbě, kterou je nedostatek potravy.
IS-Chorásán, nejnásilnější ze všech džihádistických militantních skupin v Afghánistánu, nyní nabírá na síle. V těžké pozici se ocitá nejen Tálibán, ale také Západ. Obavy z Islámského státu tam sílí.
Do nemocnice pak údajně pronikli bojovníci teroristické skupiny Islámský stát (IS), kteří se zde střetli s bezpečnostními složkami tálibů. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Lidé jsou smutní, Tálibán vzal lidem svobodu a demokracii, říká v rozhovoru pro Radio Prague International Afghánka Zakia. Ceny rostou, lidem nikdo neplatí a nemají peníze, dodává.
Podle britského deníku Financial Times chce Evropská unie do měsíce znovuotevřít diplomatické zastoupení v Afghánistánu. Cílem by mělo být prohloubit komunikaci s vládou islamistického hnutí Tálibán.
„Jestli bude život pořád tak hrozný jako teď, zabiju sebe i své děti,“ říká pro americký deník Afghánka, které hrozí, že kvůli nesplacení dluhu přijde o svou tříletou dceru.
Podle mluvčího se společnost musela vypořádat s náhlými změnami, kdy byly na poslední chvíli upravované regulace či povolení k letu. Tálibán také nařídil snížit cen letenek na úroveň před pádem vlády.
V roce 2008 musel vojenský vrtulník s tehdejším senátorem Joem Bidenem přistát v afghánském údolí kvůli vánici. I díky pomoci Amána Chalílího se američtí zákonodárci nakonec dostali do bezpečí.
„Budeme tlačit na to, aby Tálibové respektovali práva všech Afghánců, včetně žen a dívek, a vytvořili inkluzivní vládu se silnou podporou,“ řekl k nadcházejícím jednáním mluvčí americké diplomacie.
