Nejžádanější jsou stromky od 50 do 200 centimetrů. Na plantáži rostou i větší stromy, které dosahují až pěti metrů. Ty většinou zdobí náměstí měst a obcí.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
„Potřebuji nějaký čas, abych si připravila všechny argumenty. Neřeknu jak, ale určitě se budeme odvolávat,“ vysvětluje jednatelka kašperskohorských lesů Hana Naušová.
Cop city vs městský les v Atlantě. I to je problém, který se ve Spojených státech řeší. Kvůli výstavbě policejního tréninkového centra musí vykácet největší městský les.
Špatné je to podle ovocnáře Ludvíka i pro přírodu jako takovou: „Na kůře stromů přežívá spousta užitečných organismů. V sadech také hnízdí ptáci, na zoraných polích nemůžou přezimovat.“
Správa národního parku vydala předběžné opatření už v srpnu. Její mluvčí potvrzuje, že tam docházelo k činnostem, které mohou být v rozporu se zákonem.
Kůrovce, který se objevuje v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko, je podle správců lesů i ochranářů téměř nemožné zastavit. V polských Stolových horách lesnicí napadené stromy neodstraňují.
Ačkoliv může městská zeleň působit zejména dekorativním dojmem, spektrum ekosystémových služeb, které stromy poskytují, je široké a vede třeba k lepší adaptaci na klimatickou změnu.
Silničáři sice minulý rok vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový, třetinu z nich ale na jiných místech než v původních alejích podél silnic.
K ujednání se hodlá připojit přes 100 států včetně Brazílie, Indonésie a Konžské demokratické republiky, na jejichž území se rozkládají rozsáhlé tropické lesy.
Správa železnic dostane o tři miliardy více, než bylo v plánu. Peníze podle Mf Dnes použije na stavební projekty. Více najdete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Loni na podzim dostávali v Dolní Cerekvi za kubík smrkového dřeva 800 korun, na začátku roku už ho prodávali za více než 2000. A teď je cena na trhu ještě vyšší.
Chcete kousek amazonského pralesa? Teď si ho můžete adoptovat, stejně, jako když sponzorujete oblíbené zvíře v zoo. Brazilské ministerstvo životního prostředí totiž zavedlo program „Adoptuj park“.
Téměř třicet vzrostlých stromů v Zašové na Vsetínsku ve čtvrtek poškodil neznámý pachatel motorovou pilou. Kvůli kacení těchto stromů se ale v obci už několik měsíců vedou spory.
Jak připomíná AFP, situace se rychle zhoršuje od loňského nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci. V roce 2018 byly v Amazonii vykáceny lesy na zhruba 5000 kilometrech čtverečních.
V loňském roce se na světě vykácelo nebo vypálilo 11,9 milionu hektarů deštných lesů. Podle organizace Global Forest Watch byl rok 2019 co do odlesňování podle ní třetí nejhorší od roku 2000.
Kůrovec letos napadne až 60 milionů kubických metrů dříví, v příštím roce se pak objem může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových, předpovídá think-tank Czech forest.
Před kácením musí vždy existovat nějaká konkrétnější zjištění, z nichž vyplývá reálné nebezpečí pádu stromu. Rozhodl tak Nejvyšší správní soud, verdikt je dostupný na jeho webových stránkách.
Vydání výjimky kritizovalo ekologické Hnutí Duha, které rozhodnutí Správy CHKO Šumava označilo za nesprávné a stanovené omezující podmínky za velmi nedostatečné.
Necelá třicítka stromů, napadených houbou, musí z těsného okolí propasti zmizet. Jde o zákrok z bezpečnostních důvodů. Kácení dřevin je však v blízkosti propasti velmi komplikované.
Podle Federace strojvůdců právě zdravé stromy tvoří 90 procent těch, které na železnici spadnou. Poslanci se novelou o drahách budou znovu zabývat 26. listopadu.
Lesníkům z jižní Moravy už usychají i dříve odolné duby a buky. Kvůli suchu posledních let stromy nerostou, mají krátké větve a předčasně shazují listí.
Jen v červenci bylo podle ústavu zničeno 2254 kilometrů čtverečních vegetace, což je třikrát až pětkrát více než ve stejném období v posledních čtyřech letech.
