I přes jejich přínos ubývá alejí kolem silnic. Silničáři staré stromy kácí, mnohdy ale nové nevysadí
Z okolí okresních a krajských silnic loni zmizelo víc než sedm tisíc stromů. Vyplývá to z nového přehledu ekologické organizace Arnika. Stromy přitom ochraňují krajinu i cesty před prachem, horkem nebo silnými poryvy větru. Silničáři sice minulý rok vysázeli téměř za každý pokácený strom jeden nový, třetinu z nich ale na jiných místech než v původních alejích podél silnic.
Marek Máslo pracuje u silnice nedaleko Turnova. Se svými kolegy dokončuje okolo nově vysázených stromů ohrádky z dřevěných kůlů a latí. Na okolních polích už leží sníh, jsou to tak nejspíš jedny z posledních stromů, které podél silnic v Libereckém kraji letos přibyly.
Na kůly nastřeluje takzvané šprycle nebo půlky. „Měli jsme projekt s barevnými hvězdičkami. Každá barva byla jiný strom. Červený byly třeba jabloně. Museli jsme rozměřit, kde jsou jabloně, kde jsou hrušky, kde jsou javory. Rozmístit stromy, vykopat díry,“ popisuje Máslo. V aleji začali pracovat teprve minulý týden, a to kvůli kácení.
O kousek dál dělníci drtí větve pokácených stromů na štěpku, kterou pak vysypou kolem nově zasazených dřevin. Kmeny topolů, které tady stály šedesát let, leží na hromadě u silnice, říká projektová manažerka péče o zeleň Miluše Portlová z Agentury regionálního rozvoje.
„Ty mapy, to je hniloba postupující,“ ukazuje na pokácených stromech Portlová. „Ze stromů padaly velké větve a bylo to tady nebezpečné. Topoly jsou krátkověká dřevina, proto jsme určili, že půjdou k vykácení a nahradí se novou kvalitní výsadbou.“
Liberecko vede
Nově jsou podél silnice místo topolů vysázeny javory a jasany. „Mladý strom je celkově bezpečnější, nezasahuje do komunikace, nepadají z něj větve. Tyto stromy mají i lepší, pevnější dřevo. Tak volíme druhy, které k silnicím lépe pasují a klimaticky sem ladí,“ vysvětluje Portlová.
Na Vsetínsku někdo podřezal desítky stromů v aleji, za jejíž záchranu podepisovali lidé petici
Číst článek
Silničářům v Libereckém kraji se podle statistik Arniky daří vracet do krajiny dlouhodobě víc stromů, než vykácí. Naopak nejhůř jsou na tom Královehradecký, Karlovarský a Plzeňský kraj. Podle odbornice na ochranu stromů a krajiny z Arniky Marcely Klemensové ale není obnova alejí na některých místech kvůli bezpečnosti možná.
„Častým problémem jsou také chybějící vhodné pozemky anebo s výsadbou stromů v bezpečné vzdálenosti od silnice nemusí souhlasit soukromník, vlastník pozemku. Významnou překážkou pro zachování stromů podél silnic jsou také finance,“ popisuje Klemensová.
Třeba v Libereckém kraji by se neobešli bez evropských a národních dotací.
Obnovu lesů po kůrovci brzdí zvěř, která poškozuje sazenice. Nejvíce ohroženy jsou listnáče
Číst článek
„Zkusili jsme někdy v roce 2012 z operačního programu životního prostředí první dva projekty na Frýdlantsku. A to se osvědčilo. Teď si koncepčně určíme nějakou oblast, kde v jejím okolí je spousta krásných alejí, které potřebují revitalizovat,“ říká Blanka Šimůnková, vedoucí oddělení dotací Krajské správy silnic Libereckého kraje.
Celá příprava může trvat i čtyři roky. Vracet vykácené stromy do krajiny se podle Marcely Klemencová z Arniky daří lépe v krajích, ve kterých vytvořili pozici správce silniční zeleně nebo dendrologa.
„Známe také případy, kdy kraj odkoupil soukromé pozemky. Nově se objevují, zejména v moravských krajích, hlasy politiků, že je třeba silniční zeleň zachovat a správně udržovat. A takovým prvním krokem k tomu mají být databáze stromů podél krajských silnic,“ doplňuje Klemencová
Do konce roku by takový přehled měl mít například Jihomoravský kraj.