Kromě konkrétních kontraktů se USA a Katar dohodly na prohloubení bezpečnostního partnerství, které podle Bílého domu zahrnuje potenciální investice ve výši více než 38 miliard dolarů.
Prezident Trump chce získat z bohatých zemí Perského zálivu příslib investic do americké ekonomiky. „Trump mluví i o investici do zbraní,“ uvádí Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.
Luxusní letadlo, které by bylo jedním z nejcennějších darů, jaké kdy americká vláda obdržela, by mělo být po odchodu Trumpa z Bílého domu darováno jeho prezidentské knihovně.
Většina komentátorů se shoduje, že jednání o míru ovlivní kontroverzní výroky Donalda Trumpa. I když se Trumpův plán nebo vize zřejmě nikdy neuskuteční, tak vyslovení tohoto plánu bude mít důsledky.
Dva zdroje agenturu AP informovaly, že Hamás přijal návrh dohody, která počítá s osvobozením 33 rukojmích, přerušením bojů na 42 dnů a propuštěním stovek palestinských vězňů z izraelských káznic.
Ministr o obnovení jednání informoval příbuzné rukojmí a vojákyně Liri Albagové. Hamás v sobotu zveřejnil video, v němž unesená žena vyzývá Izrael, aby pro propuštění rukojmích udělal více.
Po měsících, kdy Hamás nepřijal žádný návrh na příměří a propuštění rukojmích z Gazy, není jeho přítomnost v Kataru přínosná, ani přijatelná. Takové je podle agentury Reuters stanovisko Washingtonu.
Britský list Financial Times (FT) v říjnu s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu.
Sinvár snad věřil, že vpád do Izraele bude úspěšný. Elita Hamásu už dělila Izrael na okupační úseky. Také se mluvilo o tom, že se spoléhal na vyvolání regionální války, do které by se zapojili další.
Ukončení války v Pásmu Gazy bude podle politoložky Evy Taterové dál záviset na propuštění rukojmích a ochotě Hamásu jednat. Netanjahu však může využít situace a uzavřít kompromisní dohodu.
Ukrajina a Rusko tento měsíc měly do Kataru vyslat své delegace, které měly jednat o dohodě, jež by zastavila útoky na energetickou infrastrukturu na obou stranách.
S Haníjovou rodinou a odhadovaným nástupcem Chálidem Mišálem se v pátek v Dauhá setkal turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který rovněž dorazil na pohřeb.
Umírněný politik a diplomat, „ten rozumný“ z dvojice lídrů Hamásu. Takové přídomky ověnčují Ismáíla Haníju. Figuroval ale také na seznamu teroristů a byl na něj vydaný zatykač pro válečné zločiny.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
Nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem, na nichž se kromě Kataru podílí i Egypt či Spojené státy, už nějakou dobu stagnují a přesunem politického vedení Hamásu z Kataru by se mohly úplně zastavit.
„Jordánsko sice tvrdě kritizuje Izrael za často velmi brutální zacházení s Palestinci v Gaze. Zároveň je pro Jordánce lepší být za dobře ne nutně s Izraelem, ale se Spojenými státy,“ říká Tureček.
Pětice Australanek podstoupila na letišti v Dauhá v roce 2020 nucenou intimní prohlídku s cílem zjistit, zda ženy nedávno neporodily. V odpadkovém koši na letišti byl totiž nalezen novorozenec.
Zároveň uvedl, že od Hamásu „nepřišla žádná skutečná odpověď“ a že Hamás „má stále nepřijatelné požadavky“. „Nechtějí se nikam posunout a chtějí rozdmýchat boje o ramadánu,“ tvrdí izraelský premiér.
Příměří by nastalo výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které zadržují teroristé Hamásu. Vyjednávání vedou Američané, podle nich ale stále není shoda v některých důležitých bodech.
„Česká poptávka je primárně uspokojována především dovozy z Norska, takže nyní můžeme říct, že katarský plyn pro nás není bezprostředně důležitý,“ říká odborník Michal Kocůrek pro Český rozhlas Plus.