Sinvár Izraelcům unikal skoro přesně rok. Právě on byl považován za strůjce plánu na vpád do Izraele, což bylo vybočení z dosavadní taktiky Hamásu. Ten byl sice hnutím radikálním a islamistickým, ale v řadě ohledů pragmatickým.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jan Fingerland: Smrt v Rafahu

Sinvár jako kdyby se spíše inspiroval v extremismu Islámského státu. Podle jiných úsudků byl jeho radikalismus důsledkem nějaké psychologické nebo neurologické poruchy, snad v souvislosti s někdejším onemocněním mozku.

Chybné kalkulace

Podle některých dokumentů snad věřil, že vpád do Izraele bude úspěšný, že se izraelská odolnost pod tlakem zhroutí a elita Hamásu už dělila Izrael na jednotlivé okupační úseky. Také se mluvilo o tom, že se spoléhal na vyvolání regionální války, do které by se zapojily další organizace i státy.

Do přímé konfrontace se ale nezapojil ani libanonský Hizballáh, který se snažil udržovat konflikt jen na malém plameni. V posledních týdnech se proslýchalo, že Sinvár po zářijovém rozhoření severní izraelské fronty přece jen doufal v eskalaci a to ho prý odrazovalo od jednání o příměří.

Sinvárova kalkulace nevyšla, nechává za sebou zničenou Gazu a teprve se bude bojovat o to, jaká bude palestinská vzpomínka na něj. Pro některé bude hrdinou, který válčil do poslední chvíle. Vždyť unikal Izraelcům tak dlouho a dopaden sice nebyl v přestřelce, ale ani nebyl zajat živý, ani se nepohyboval v tunelech nebo v ženských šatech, jak se občas proslýchalo.

Pro jiné bude ale mužem, který svým šíleným mesianismem uvrhl Gazany do katastrofy, i když je stále možné, že z těchto trosek může vyrůst nějaké nečekané řešení.

Izraelci budili údiv, že jim trvalo celý rok ho najít, a nakonec na něj narazila hlídka jen náhodně. Ovšem také jen díky tomu, že Izraelci – nikoli poprvé – neuposlechli přání Američanů a rozhodli se dobýt Rafáh. Obávali se, že Sinvár unikne tunelem do Egypta, případně předpokládali, že přežívá obklopen rukojmími.

Co dál

Nyní je klíčovou otázkou, co bude dále s Gazou a co bude dále s Hamásem. Mluví se o tom, že těžiště vlivu se vrátí z Gazy do Kataru, kde v exilu žije většina velitelů. Tím spíše, že Izraelci nadále hodlají hledat představitele Hamásu v Gaze, včetně stále ještě unikajícího Sinvárova bratra.

Bude záležet na tom, zda příští vůdce bude usilovat o pokračování i pro mnoho Palestinců kontroverzního spojenectví s Íránem, jak ho prosazoval Sinvár nebo relativně nedlouho v Kataru žijící Chalíl al-Chajá, anebo zda bude vůči Teheránu rezervovanější, jako bývalý a možná budoucí vůdce Chálid Miš'al.

Od nového vůdce se pravděpodobně bude čekat konsenzuálnější přístup vedení než u respektovaného, ale popudlivého Sinvára. Hamás už ztrátu vůdců v minulosti přežil, ale je v těžké situaci a jeho vedení může dojít k závěru, že příměřím zlepší své možnosti připravit se na poválečné působení.

Pohledy se logicky upínají také na izraelskou vládu a premiéra Netanjahua. Zejména příbuzní izraelských rukojmí budou chtít, aby využil tohoto triumfu a pokusil se dohodnout příměří, nebo alespoň vyhlásil amnestii pro ty, kdo rukojmí zadržují, pokud je rychle vydají. Není totiž vůbec jisté, zda vedení Hamásu má přehled, kde všichni unesení jsou. Také je otázka, jaký dopad bude mít Sinvárova smrt na kalkulace libanonského Hizballáhu.

I pro situaci po smrti Sinvára platí známé rčení, že nic nebude, jako dřív. Ale zatím není jasné, jaké to bude.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Jan Fingerland Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít