„Může jít například o děti, které uváznou v systému nemocniční péče a zůstávají zde velmi dlouhou dobu,“ vysvětluje pro Radiožurnál vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
„Některé děti se vrátily do rodiny, pro některé se našla náhradní rodinná péče, některé zůstanou v zařízeních, kde to zákon umožňuje,“ říká v rozhovoru zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
V kojeneckých ústavech podle hnutí ANO jsou děti, pro které nejsou pěstouni. „Máme volných 78 přechodných pěstounů a 120 dlouhodobých pěstounských rodin.,“ oponuje poslankyně Olga Richterová (Piráti).
Česko dlouhodobě sklízí kritiku za posílání malých dětí do ústavů. Od ledna to podle zákona už nebude možné. Poslanci opozičního ANO navrhli fungování zařízení pro děti do tří let prodloužit o rok.
Takzvané kojenecké ústavy by měly za rok a půl úplně skončit. Snižování počtu dětí v nich se podle zpráv ministerstva daří. Před pěti lety jich tam vyrůstalo 650, letos jich byly čtyři stovky.
Kojenecké ústavy se nejspíš definitivně zruší. Nemají v nich být ani děti s těžkým zdravotním postižením a velké sourozenecké skupiny, pro které platí výjimka.
Počet dětí v kojeneckých ústavech by se mohl dostat na nulu už v roce 2024. Do tří let navíc bude umisťování těch nejmladších dětí do ústavů zakázané úplně, nařizuje to loni schválená novela zákona.
V českém tisku se v pátek dočtete, že chodovské očkovací centrum na konci října končí. Píše o tom deník Právo. Více najdete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Bude k dispozici dost pěstounů, aby bylo o všechny děti postaráno? Proč Piráti blokují hlasování o zpřísnění výplaty sociálních dávek? A jaké změny ve své kampani chytají?
Návrh na zrušení kojeneckých ústavů, které se staraly o kojence a batolata do tří let, rozdmýchal ve sněmovně debatu. Proti návrhu poslankyně Olgy Richterové (Piráti) byli především komunisté.
Česká republika je poslední země Evropské unie, kde kojenecké ústavy stále fungují. V roce 2018 kvůli nim podaly na Česko stížnost dvě mezinárodní neziskové organizace.
Kvůli zákazům návštěv trpí děti v ústavech nedostatkem kontaktu s rodiči. Podle odborníků to u nich může mít závažné následky, píše regionální Deník. Více ve výběru z médií od Radiožurnálu.
V sobotních novinách se dočtete, že kojenecké ústavy v Česku jen tak neskončí. Píše to regionální Deník. Podle Práva je závislost na alkoholu a lécích skrytý, ale obrovský problém českých seniorů.
Praha||Michal Zlatkovský, Kristýna Křupková|Zprávy z domova|Data
Díky státní podpoře pěstounů dlouhodobě klesá počet dětí v domovech a kojeneckých ústavech. I přes zakotvení dětských domovů jako poslední možnosti však v ústavech zůstává tisícovka dětí do tří let.
Kojenecké ústavy v České republice by se měly transformovat na menší zařízení rodinného typu. Takový je alespoň záměr nové ministryně práce a sociálních věcí Jaroslavy Němcové.
Postupné zrušení všech kojeneckých ústavů v Česku. Právě takový je plán ministerstva práce a sociálních věcí, který měl resort předložit vládě do 30. června. Termín ale nestihl.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zlepšit a zjednodušit péči o ohrožené děti. Plánuje převzít kojenecké ústavy a dětské domovy pod svoji kontrolu od ministerstva zdravotnictví a školství. Sociální pracovníci totiž dlouhodobě kritizují roztříštěnost služeb.
Kojenecké ústavy jsou v Česku dosud nedílnou součástí systému ústavní péče o děti. Vláda je chce do budoucna zrušit. Sousední Slovensko škrtlo kojenecké ústavy už před 15 lety. Slovenská reforma ústavní péče přinesla také novinku, takzvané profesionální rodiče.
Ohrožené děti by už neměly automaticky končit v ústavech. Místo nich by měl rodině v krizi pomoci terénní pracovník, nebo by se kojence ujali pěstouni. Změny zavádí novela z dílny ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka. Dnes ji i přes odpor opozice sněmovna propustila do dalšího projednávání.