Proč potřebují české děti svého ochránce práv?
České děti čekají na svého ochránce práv opravdu desítky let. Náš systém podpory, zejména ohrožených a zranitelných dětí funguje poměrně roztříštěně. Stává se tak bohužel častěji, než bychom rádi, že některé děti takzvaně propadnou systémem a nedočkají se důsledné ochrany a pomoci včas.

Právě na tyto případy by měl upozorňovat ochránce práv dětí. Měl by hájit zájmy dětí, které takzvaně propadávají systémem, měl by dávat také doporučení na to, jak systém zlepšovat, a to ve všech oblastech – v oblasti školské, vzdělávací, sociální a zdravotní. A měl by být tím, kdo je hlasem dětí ve veřejném prostoru.

Pojďme ještě přiblížit, o jakých právech dětí mluvíme?
Ombudsman by měl šetřit stížnosti dětí, rodičů a dalších osob na porušování práv dětí. Může jít o takové situace, kdy se děti například dostávají z důvodů, které by byly jinak lépe řešitelné, do ústavní péče a jsou umisťovány mimo rodinné prostředí.

Může jít například o děti, které uváznou v systému nemocniční péče a zůstávají zde velmi dlouhou dobu ve velmi raném věku, bez nějaké blízké osoby. Tam, kde třeba nemají vlastní rodiče, by se dětem měly orgány sociálně-právní ochrany dětí snažit zajistit náhradní prostředí v pěstounské péči.

V minulosti jsme v mediálním prostoru slyšeli o vícero kauzách, kdy i velmi malá miminka zůstávala rok a déle v nemocnicích, protože na ně právě OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. red.) pozapomněl.

Náhradní rodinné prostředí a blízká osoba tak nebyla takovému dítěti zajištěna ve věku, který je naprosto zásadní a klíčový pro to, jestli získáte bezpečný vztah k druhým lidem, ke světu. Anebo budete vyrůstat s celou řadou traumat spojených s hospitalizací ve velmi raném věku, bez jakékoliv blízké osoby. A to ještě na neúměrně dlouhou dobu.

Můžeme se ale také bavit o právech dětí, které pochází z násilného rodinného prostředí a bývaly nuceny do intenzivního kontaktu s násilným rodičem častokrát proti svému přání. Častokrát proti tomu, co doporučovali psychologové, soudní znalci. I na tyto případy by měl ombudsman pamatovat a měl by být připraven navrhovat systémová opatření, která skutečně zlepší důslednou ochranu práv dětí.

Šikana na školách

Dětský ombudsman by měl pomáhat třeba s řešením šikany ve školách. Je to tak?
Ombudsman nebude nahrazovat současné složky, které mají za úkol řešit šikanu. V tomto případě je to určitě Česká školní inspekce. Může ale být tím a měl by být tím, kdo bude poukazovat na slepá místa systému nebo na ty situace, kdy některá ze složek, jež měla konat, nekonala důsledně.

Tudíž ano, bude se věnovat i tematice ochrany dětí před šikanou a násilím, tematice dětského duševního zdraví. Věřím, že ombudsman bude propojovat důležité složky systému, aby skutečně spolupracovaly ve prospěch dětí.

Kdo se na dětského ombudsmana může obrátit? Jsou to samy děti? Podle toho, co říkáte, tak mám pocit, že to tak úplně není. Můžete dát nějaký konkrétní případ, jak by to mělo fungovat?
Určitě. Na ombudsmana se budou moci obracet děti, rodiče dětí, ale i další osoby, které se setkají s porušováním práv dětí. Představte si například dítě, které se nachází v ústavním zařízení, vyrůstá v ústavu a dějí se mu tam skutečně některé velmi nezdravé věci.

V tuto chvíli se dítě může obrátit právě na ombudsmana a chtít prošetřit situaci v daném zařízení. Může jít o nepřiměřené výchovné postupy, které jsou v rozporu s právy dětí. Například zavírání do izolace, zákaz vycházek, zraňující způsoby komunikace s dětmi ze strany personálu. Bohužel i k takovým situacím v minulosti docházelo.

Ochránce dětský práv by měl začít pracovat od poloviny roku. Už se ví, kdo by to mohl být?
Zatím se to neví. Ombudsmana bude vybírat Poslanecká sněmovna, kandidáty navrhuje Senát, prezident a také Rada vysokých škol. Do výběru budou zapojeny i děti, které budou součástí odborné komise, která bude Poslanecké sněmovně navrhovat pořadí kandidátů k volbě.

Petr Král, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít