‚Kojeňáky‘ nejspíš definitivně skončí. Platit nemá ani výjimka pro děti s těžkým postižením
Kojenecké ústavy se nejspíš definitivně zruší. Nemají v nich být ani děti s těžkým zdravotním postižením a velké sourozenecké skupiny, pro které platí výjimka. Počítá s tím novela zákona o sociálně právní ochraně dětí, kterou připravuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Všechny děti do tří let by měly najít místo v náhradní péči rodinného typu – tedy u pěstounů.
Podle současné legislativy se mají nejmenší děti přestat umisťovat do ústavní péče nejpozději od roku 2025. S výjimkou dětí s těžkým zdravotním postižením a početných sourozeneckých skupin.
Zákonodárci loni výjimku do zákona prosadili s tím, že se pro tyto děti hledají pěstouni jen obtížně. Proto měly kojenecké ústavy, dnes označované jako domovy pro děti do tří let, pro tyto děti fungovat i po roce 2024.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se ale rozhodlo kojenecké ústavy zrušit úplně. „Návrh reaguje na připomínky, že praxe, která umožňuje umisťovat děti se zdravotním postižením do ústavů, může být diskriminační,“ řekla Českému rozhlasu mluvčí resortu Eva Davidová.
Kojenecké ústavy v posledních čtyřech letech přišly téměř o 70 procent dětí, nahrazuje je pěstounská péče
Číst článek
Data z aktuální zprávy o stavu domovů pro děti do tří lety navíc ukázala, že kapacita těchto zařízení zůstává v posledních letech často nevyužita a jejich provoz se tak stává neefektivním. „V průměru dělají náklady zhruba 80 tisíc korun měsíčně na jedno dítě,“ dodává Davidová.
Ministerstvo proto chce vyjmout ze zákona o zdravotních službách všechny paragrafy týkající se kojeneckých ústavů.
„To znamená, že domovy pro děti do tří let by už službu péče o děti, a to o jakékoli děti, dál neposkytovaly,“ vysvětluje ředitelka odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí Martina Štěpánková Štýbrová. Věří, že se postupně podaří najít pro všechny děti náhradní péči rodinného typu.
Pěstouni potřebují podporu
Předseda Asociace Dítě a rodina David Svoboda je skeptičtější. Podle něj v současné době není pro takový krok pěstounů dostatek.
Zrušení kojeneckých ústavů nebude problém. Klíč je v úřednících na kraji, myslí si Richterová
Číst článek
„Přál bych si to moc, aby i děti s postižením, které jsou nejvíce ohrožené, mohly být v rodinách. Hodně by jim to pomohlo. Realita je ale taková, že takových rodin zatím moc nemáme,“ míní Svoboda.
Proto by podle něj měl stát udělat maximum pro to, aby síť pěstounských rodin neustále rozšiřoval a také posiloval podpůrné služby, které rodině (ať už biologické nebo náhradní) v náročné péči o dítě s postižením pomůžou. Rodina by podle něj měla mít k dispozici asistenta, který je občas vystřídá, taky dostupnou odlehčovací a zdravotní službu.
„Když bude dostatečná podpora zvenčí, pak věřím, že do toho některé rodiny půjdou. Taky bychom měli oslovovat lidi, kteří pracovali ve zdravotnictví, mají s péčí o nemocné zkušenosti a vidí v tom smysl,“ dodává Svoboda.
Návrh novely zákona o sociálně právní ochraně dětí chce ministerstvo poslat na vládu po Novém roce. Platit by měla začít v lednu 2024. Podle ředitelky Štěpánkové Štýbrové je ale možné, že některá ustanovení budou mít delší přechodná období.
