O svých ztrátách, zažitých hrůzách i obavách z nových krizí ve světě v areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz mluví nejmladší generace pamětníků.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Izraelka si je jistá, že by jí babička, která přežila koncentrační tábor v Osvětimi, vynadala za rozhodnutí zde žít. „Osvětim má za sebou 800 let historie a dnes je to dobré místo k životu,“ říká.
„Původně jsem vůbec neměla v úmyslu psát o současnosti. Ona se tam ale tak urputně vlamovala, že jsem se tomu neubránila,“ odhaluje spisovatelka Tereza Boučková v rozhovoru Host Radiožurnálu.
Transport měl označení Ev, mířil do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, bylo v něm 2038 lidí. Právě tímto transportem vyvrcholila likvidační akce, kterou nacisté prováděli od konce září.
Česká kina promítají snímek Rodinný poklad. Svérázný otec a jeho dcera se v něm vydávají ze Spojených států do Polska pátrat po rodinných kořenech. Radiožurnál mluvil s oběma hlavními představiteli.
Před 80 lety se odehrála největší masová vražda československých občanů. V noci z 8. na 9. března 1944 zabili nacisté v plynových komorách v Auschwitz-Birkenau 3792 mužů, žen a dětí.
„Ráno jsme se dověděli, že všichni vyletěli komínem. Dodnes slyším a cítím zvuky aut, řev esesáků a tu hrůzu, protože to trvalo celou noc,“ vzpomínala pro Paměť národa Kamila Sieglová.