Hus ve svých kázáních kritizoval církevní praxi a požadoval návrat k chudé církvi, za což si vysloužil klatbu. Před koncilním soudem v německé Kostnici odmítl své učení odvolat a byl upálen.
Kostěný oltář pochází ze 70. let 18. století. „Kdybychom s ním jakkoliv pohnuli, tak je dost pravděpodobné, že už to nevrátíme zpátky tak, jak to bylo,“ říká předseda sdružení Dubáci.
Koncil ho jako kacíře odsoudil k smrti, protože odmítl odvolat své učení o nápravě katolické církve, která tehdy zažívala morální úpadek. Husova smrt nakonec vyvolala husitskou revoluci.
„Měli jsme pevný program, zajištěné účinkující a návštěvy. To všechno bylo v lednu připraveno a pak přišel koronavirus,“ vysvětluje Jan Kalivoda, předseda společnosti Husova muzea v Praze.
V kutnohorské kostnici a nedaleké katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele bude od ledna platit zákaz fotografování. Kostnicí projde ročně až půl milionu turistů.
„Kdyby celý svět mi říkal něco, co se vzpírá mému rozumu, nemohl bych takovou věc tvrdit bez odporu svědomí.“ I to jsou slova, která upomínají k odkazu kazatele a taky jazykovědce Jana Husa.
Osobnost Jana Husa není pouze příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život tragicky skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti.
Dějiny bývají někdy spravedlivé, byť jim to zpravidla dlouho trvá. Po mistru Janu Husovi je v Kostnici pojmenovaná velká třída v centru města, zatímco po někdejším mocném císaři Zikmundovi jenom malá postranní ulička. Český reformátor, kterého kvůli jeho přesvědčení nechal kostnický koncil před 600 lety upálit, má v tomto středověkém německém městě i své muzeum - Husův dům, které provozuje česká společnost.
Mistr Jan Hus zemřel pro své vyznání na hranici v plamenech za hradbami středověké Kostnice. V tomto jihoněmeckém městě si osobnost Husa u příležitosti 600. výročí jeho smrti připomínají celý rok.
Jihoněmecké město Kostnice dostalo z Česka dárek - třímetrovou a mnohatunovou abstraktní sochu mistra Jana Husa, který před 600 lety za hradbami právě tohoto města zemřel pro svou víru a přesvědčení na hranici. Sochu navrhla a vyrobila mladá sochařka z Hořic Adéla Kačabová a Kostnici ji věnoval Královéhradecký kraj a Církev československá husitská.
Před 600 lety začal v Kostnici koncil, který měl ukončit církevní rozkol a přinést reformu církve. Město na břehu Bodamského jezera se na čtyři roky stalo hostitelem do té doby největšího shromáždění církevních hodnostářů. V jeho průběhu došlo k řadě procesů včetně upálení Mistra Jana Husa. Českého reformátora dnes v Kostnici připomíná třeba muzeum, ale nejen ono.
Kostnice pod brněnským kostelem svatého Jakuba vystavuje víka dvou malovaných barokních rakví, které obnovili restaurátoři. Každé z nich zdobí namalované květiny a taky obraz ukřižovaného Ježíše Krista.
Německé úřady vyšetřují soukromé kardiocentrum u Bodamského jezera kvůli používání nepovolených chlopní z Česka. 47 pacientům doktoři voperovali náhradní chlopně, které v Německu neměly potřebnou certifikaci. Kliniku v Kostnici a její pobočku ve švýcarském Kreuzlingu prověřuje policie i kvůli dalším podezřením.
Turisty z celého světa vyhledávaná kostnice na kutnohorském předměstí Sedlec potřebuje kompletní rekonstrukci. Začít by mohla do dvou let a tamní farnost si od ní slibuje vyřešení několika problémů. Stavba se dlouhodobě naklání a zásah odborníků potřebují také kosti a lebky, které tvoří nevšední výzdobu památky.
Jednou z nejnavštěvovanějších památek ve středních Čechách je Kostnice na kutnohorském předměstí Sedlec. Kaple, která byla původně součástí cisterciáckého opatství, láká dnes návštěvníky z celého světa především díky své bizarní výzdobě. Hlavní roli tam hrají lidské kosti naskládané do specifických obrazců.
Turistům se dnes poprvé otevřela kompletně dokončená kostnice pod brněnským kostelem svatého Jakuba. S počtem přes padesát tisíc lidských ostatků se řadí na druhé místo v Evropě.
Hlavní příčinou prodloužení a zdražení prací v kostnici pod brněnským kostelem svatého Jakuba jsou nové archeologické objevy. Namísto očekávaných několik desítek hrobových míst je jich téměř desetkrát tolik a objeveny byly staré rakve. To si vyžádalo ještě další archeologický průzkum. Zpřístupnění unikátní kostnice se tedy posune zřejmě až na léto.
V kutnohorské kostnici bude dál pokračovat průzkum podloží. Historická stavba se totiž každý rok o několik milimetrů naklání. Odborníci se domnívali, že problém by mohl být v podzemní kryptě, do které se tento týden po téměř dvou staletích podívali. Krypta je ale v pořádku, a tak budou hledat příčiny poruchy statiky na dalších místech.
Odborníkům se prozatím nepodařilo zjistit, proč se vzácná kutnohorská kostnice stále víc naklání. Po téměř dvou staletích kvůli tomu vstoupili do podzemí této památky. Domnívali se totiž, že právě do krypty je vytlačováno podloží pilířů a kvůli tomu se stavba vychyluje ročně o několik milimetrů.
Po téměř dvou stoletích se odborníci podívají do krypty věhlasné kostnice, která stojí v Sedleci na předměstí Kutné Hory. Nejprve odkryjí kamennou desku, která představuje pomyslnou vstupní bránu do podzemí známé památky.