Husův dům v Kostnici láká návštěvníky, reformátor v něm ale zřejmě nikdy nebyl
Dějiny bývají někdy spravedlivé, byť jim to zpravidla dlouho trvá. Po mistru Janu Husovi je v Kostnici pojmenovaná velká třída v centru města, zatímco po někdejším mocném císaři Zikmundovi jenom malá postranní ulička. Český reformátor, kterého kvůli jeho přesvědčení nechal kostnický koncil před 600 lety upálit, má v tomto středověkém německém městě i své muzeum - Husův dům, které provozuje česká společnost.
Malý třípatrový dům, kousek od něj městská brána, která tu stála už ve 14. století. „Husův dům je stará pověst, ke které se připojily mnohé a mnohé citové projevy českých poutníků, už od 16. a 17. století do Kostnice putovali poutníci. Ve skutečnosti ale Hus bydlel, jak je vidět z posledních studií, v domě asi o deset čísel dále k centru,“ říká Českému rozhlasu předseda společnosti Husova muzea v Praze Jan Kalivoda.
Tradice, že Hus bydlel právě v tomto domě, vznikla už někdy kolem roku 1600. „Také proto roku 1922 konsorcium českých bank tento dům koupilo, vedeno Živnostenskou bankou, a věnovalo ho československému státu jako dar k jeho vzniku,“ doplňuje Kalivoda.
V domě, do kterého s velkou pravděpodobností Hus ve skutečnosti nikdy nevstoupil, je nová výstava věnovaná českému reformátorovi. Pět místností, pět kapitol Husova života. Ročně podle Kalivody do muzea zavítá tak 15 až 16 tisíc návštěvníků, letos je to zatím tak o dva tisíce víc, než bývá obvyklé v tuto dobu.
Od mučednické smrti mistra Jana Husa uplynulo přesně 600 let
Číst článek
O kousek dál stojí Dům U červené konvičky. „Tady mohl být Husův početný doprovod a zde také asi Hus skutečně žil,“ říká Kalivoda. V tomto domě bydlela na počátku 15. století vdova Fida, která přijala mistra Jana Husa na 14 dní. Potom následovalo vězení v Kostnici. „Odsud odešel dobrovolně, ačkoli věděl, že se děje něco pravděpodobně neblahého.“
Kostnice si Husův odkaz připomíná i pojmenováním jedné z ulice v centru města. „Husova třída je opravdu třídou z hlediska měřítek starého města. Císař Zikmund dopadl daleko hůře, dostal maličkou uličku, kterou se sotva protlačíte a kterou těžko najdete. Jak vidíte, souboj Hus Zikmund po smrti dopadá pro Husa jednoznačně. Dějiny jsou spravedlivé, ovšem vždycky až po smrti dějinných aktérů,“ uzavírá Kalivoda.