Krym/Praha||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Krymští Tataři stojí o autonomní život v rámci demokratické Ukrajiny. Jejich naděje na větší nezávislost ale překazila politika Vladimíra Putina, který Krym připojil k Rusku.
Severem Krymu v úterý opět otřásly exploze. Rusko z výbuchů na Krymské základně viní sabotéry. Útok přichází jen několik dní po podobném výbuchu na letecké základně Saky.
„Naděje, že se vrátím domů, se za poslední den několikrát vytratila a zhasla. Teď je mi líto, že jsem rodiče neobejmul. V tu chvíli jsem je ale nechtěl rozrušovat,“ píše zadržený Nariman Dželjal.
Soud poslal na dva měsíce do vazby tři podezřelé z úmyslného poškození plynovodu na poloostrově. Jedním z podezřelých je Nariman Dželjal, místopředseda neoficiálního parlamentu krymských Tatarů.
Ukrajinský poloostrov Krym anektovalo v roce 2014 Rusko. Západ tento krok odsoudil a uvalil na Moskvu ekonomické sankce. Proti připojení území k Rusku se stavěla také menšina krymských Tatarů.
Rusko chce podle kontrarozvědky pomocí aktivistů oslabit Evropskou unii i NATO. Ruské zájmy takoví lidé prosazují pomocí konspiračních teorií nebo vytvářením imaginárních problémů.
Český velvyslanec na Ukrajině Radek Matula musel v Kyjevě vysvětlovat přítomnost prokremelských Tatarů na Pražském hradě 28. října při oslavách státního svátku.
„Máma zůstala na Krymu. Otec zemřel a já mu ani nemohla přijet na pohřeb. A z bratra se stal kolaborant,“ říká v rozhovoru divadelní režisérka Halyna Džikajevová, která z Krymu utekla v roce 2014.
Z 200 tisíc krymských Tatarů téměř třetina transport do Střední Asie, na Sibiř a na Ural nepřežila. Krymské Tatary Sovětský svaz rehabilitoval až v 80. letech a tehdy se začali vracet domů.
„Po filmu je to jako ve 3D kině: hledáte, kam si odložit růžové brýle,“ napsal v recenzi ruského filmu Krymský most: postaveno s láskou kritik z portálu Meduza Anton Dolin.
Krymští Tataři podali žalobu na Rusko u Evropského soudu pro lidská práva. Rozhodl o tom medžlis, tedy shromáždění krymských Tatarů. Protestuje tím proti zařazení na seznam extrémistických organizací a zákazu činnosti po ruské anexi Krymu.
ROZHOVOR. S ruským pasem a novinářským průkazem se na Krymu setkává s oběťmi politických represí. Píše a fotí příběhy těch, které vazební věznice připravily o nejbližší - dětí, jež ztratily otce; rodičů, jimž zmizel syn. A samozřejmě i samotných obviněných. „Cílem všeho je strach,“ říká ruský novinář Anton Naumljuk v rozhovoru pro Zpravodajský web Českého rozhlasu.
Organizace krymských Tatarů - Medžlis je podle krymského Nejvyššího soudu extrémistická a na území Ruska nesmí působit. Nejvyšší soud tím potvrdil dubnové rozhodnutí kontroverzní krymské prokurátorky Natálie Poklonské, která činnost Medžlisu zakázala.
Krymští Tataři se obávají, že ruské úřady brzy zakáží jejich média. Většina krymských Tatarů totiž neuznává ruskou anexi poloostrova. Veškerá krymská média musí znovu získat licenci, tentokrát už ale podle ruských zákonů.
Premiér tzv. Krymské republiky Sergej Aksjonov přiznal, že v jeho zemi zmizeli čtyři aktivisté krymských Tatarů. Ti většinou nesouhlasí s ruskou anexí ukrajinského poloostrova.
