Za 60 hodin skoro 200 tisíc lidí. Krymští Tataři si připomínají 75. výročí masové deportace
Před 75 lety začaly masové deportace krymských Tatarů z Krymu do Střední Asie. Důvodem byla jejich údajná kolaborace s nacisty za druhé světové války. V květnu 1944 proto Stalin nařídil deportace asi 200 tisíc krymských Tatarů a příslušníků dalších národnostních menšin z Krymu.
Deportace začaly v brzkých ranních hodinách a akce trvala 60 hodin. Každá rodina si směla vzít dohromady 500 kilogramů osobních věcí, na jejich sbalení ale měla jen půl hodiny. Deportace zajišťovalo na 5000 členů tajné policie, 20 tisíc příslušníků ministerstva vnitra a několik tisíc vojáků.
Z 200 tisíc krymských Tatarů nepřežila transport do Střední Asie, na Sibiř a na Ural téměř třetina. Krymské Tatary Sovětský svaz rehabilitoval až v 80. letech a tehdy se začali vracet domů.
Kromě asi zhruba 200 tisíc Tatarů bylo většinou do Střední Asie přesídleno také na 40 tisíc Bulharů, Řeků, Arménů, Němců a osob dalších národností.
Jejich majetky jim ale sovětská moc nevrátila, a proto docházelo ke konfliktům s novým, většinou ruským obyvatelstvem.
Poté, co Rusko Krym v roce 2014 anektovalo, odjely tisíce Tatarů na kontinentální Ukrajinu. Zbylí si stěžují na pronásledování a potlačování jejich národnostních i náboženských práv. Rusko tyto stížnosti odmítá.
Vysídlení krymských Tatarů nařídil výnos tehdejšího šéfa ministerstva vnitra Lavrentije Beriji. „Po osvobození (krymského) poloostrova sovětské jednotky zatkly přes tisíc kolaborantů s Německem. Většina z nich patří k Tatarskému národnímu výboru,“ napsal v dubnu Berija Stalinovi a dodal, že během roku 1944 přeběhlo k Němcům na 20 tisíc krymských Tatarů.
Slunce svítí, bahno léčí. V Rusku šla do kin vlastenecká komedie o stavbě Krymského mostu
Číst článek
Stalinovi to stačilo a ve stejném duchu se nesl jeho výnos z 11. května, který deportace nařídil. Podle historiků byl počet „přeběhlíků“ nižší a několik desítek tisíc krymských Tatarů bojovalo naopak v řadách Rudé armády. Do vyhnanství byli ale posláni všichni.
Kromě údajné kolaborace s nacisty historici uvádějí i další záminku a důvod pro deportaci krymských Tatarů. V očích Stalina totiž představovali etnickou i historickou spřízněností s Tureckem potencionální pátou kolonu při případném konfliktu s bývalou osmanskou říší. Údajně kvůli stejné zámince sdíleli stejný osud jako Tataři i meschetští Turci v Gruzii.
