Oproti loňsku je sklizeň vyšší o 5,8 procenta, tedy o 0,34 tuny na hektar. Kvalitu části úrody ovlivnily deště na přelomu července a srpna, uvedlo ministerstvo zemědělství.
Dobrovolní hasiči po přívalových deštích vyjíždějí pravidelně, naposledy to bylo na začátku června. „Lidé měli plné sklepy bahna, smradlavé vody a nikdo s tím nic nedělá,“ popisuje jejich velitel.
Na Slovensko není nově povoleno dovážet už jen pšenici, kukuřici, řepku a slunečnicová semena. Výjimku mají dodávky na základě smluv, které byly uzavřeny do 2. května.
Podle agentury AP není zatím jasné, proč loď na mělčinu najela. V části Egypta, také v jeho severně položených provinciích, panovalo v neděli špatné počasí.
„Díky rozšíření osevních ploch se sklidilo více základních obilovin, naopak kukuřice bude méně,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Radek Matějka.
Téměř polovinu ukrajinského vývozu potravin, 48,9 procenta, letos tvoří kukuřice. Dalšími vyváženými potravinami jsou slunečnicová semena, slunečnicový olej, pšenice nebo ječmen.
Ukrajinský přístav Čornomorsk opustily další dvě lodě. Země už po takto po moři vyvezla na 12 lodích 370 000 tun zemědělských komodit. Celkově plánuje vyvézt až 20 milionů tun obilí.
Obilí se podle ekonomky Matesové stalo jednou z největších zbraní Ruska. „Už na začátku ruské agrese vzrostly ceny pšenice o 40 procent i přesto, že k tomu zatím nebyl žádný důvod.“
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice. Velká část ukrajinské úrody se kvůli válce nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy.
Pod podmínkou zrušení sankcí vůči Rusku je Moskva ochotna zprovoznit koridor pro obchodní lodě. Ukrajina patří mezi přední vývozce obilí, blokáda tak přispívá k celosvětové potravinové krizi.
Kukuřice je na Hané tradiční plodinou, která se pěstuje desítky let. Letošní rostliny ale vypadají poněkud jinak, než obvykle. Některé mají kvůli suchu zvláštně zkroucené listy.
Čína nepřijala přes 500 tisíc tun kukuřice ze Spojených Států. Plodina nesplňuje čínské standardy, protože je geneticky modifikovaná. Podle analytiků může být důvodem odmítnutí, to že Čína má letos dostatek vlastní kukuřice. Čína argumentuje tím, že je kukuřice geneticky modifikovaná.
K závěru se na Olomoucku blíží sklizeň kukuřice na siláž. Po útlumu živočišné výroby ji nyní zemědělské podniky často používají ne jako krmivo, ale jako pohon do bioplynových stanic.
Pokud se naplní prognózy klimatologů a podnebí se skutečně výrazně oteplí, hlavním zdrojem potravy pro miliony lidí se stanou banány. Klíčovým plodinám – kukuřici, rýži, pšenici a bramborám, které mají raději chladnější a vlhčí klima, se totiž bude dařit čím dál hůř.
Letošní sklizeň obilovin včetně kukuřice klesne o pětinu na 6,54 milionu tun. Půjde tak zřejmě o třetí nejnižší sklizeň za posledních deset let. Vyplývá to z odhadu sklizně Českého statistického úřadu.
Výsledky poslední studie o geneticky upravené kukuřici jsou alarmující. Prokazují jednoznačně toxické účinky, a to v krátkodobém časovém horizontu. Francouzské ministerstvo zemědělství se bude těmito výsledky ihned zabývat, a pokud se výsledky studie potvrdí, zakáže dovoz GMO kukuřice do Francie.
Kukuřice, pšenice, rýže. Na dostatek těchto základních plodin spoléhají obyvatelé celé planety. Aktuální vlna suchého a horkého počasí od Spojených států přes jižní a východní Evropu až po ruskou Sibiř ale žene jejich ceny na světových trzích nahoru. Dopady slabší úrody jsou v jednotlivých regionech dost odlišné.
Zemědělci v Humpolci zkoušejí zasít kukuřici do ozimého žita. Neobvyklým způsobem setby chtějí bojovat proti splavování půdy z polí. Inspiraci načerpali u zemědělců v Rakousku.
Každá třetí brambora vypěstovaná v Česku pochází z Vysočiny. Brzy už to nemusí platit, protože brambory tam z polí vytlačuje kukuřice. Na mnoha místech stojí nebo se mají stavět bioplynové stanice, které spotřebují obrovské množství kukuřičné siláže. Kukuřice na Vysočině pokryje řádově tisíce hektarů. Její rozšiřování má ale i řadu odpůrců.
Česko se stává evropským lídrem v pěstování geneticky modifikovaných plodin. V rozloze plochy oseté geneticky upravenou kukuřicí jsme na druhém místě za Španělskem. Zatímco některé evropské státy pěstování zmutované kukuřice rovnou zakázaly, v Česku její plocha neustále roste.
Olomouckým zemědělcům přibyly další starosti. Kromě počasí, které jim zničilo část úrody obilí, jim teď dělá vrásky na čele také exotický brouk. Zemědělci se bojí, že brouk bázlivec kukuřičný ohrozí kukuřici.
Evropská komise dala zelenou dovozu geneticky upravené kukuřice. Tři odrůdy této plodiny mohou být v příštích deseti letech dováženy do všech členských zemí, tedy i do České republiky. Problematika geneticky upravených zemědělských plodin je důvodem častých rozepří uvnitř pětadvacítky.