Brambory na Vysočině jsou na ústupu, z polí je pomalu vytlačuje kukuřice

Každá třetí brambora vypěstovaná v Česku pochází z Vysočiny. Brzy už to nemusí platit, protože brambory tam z polí vytlačuje kukuřice. Na mnoha místech stojí nebo se mají stavět bioplynové stanice, které spotřebují obrovské množství kukuřičné siláže. Kukuřice na Vysočině pokryje řádově tisíce hektarů. Její rozšiřování má ale i řadu odpůrců.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kukuřice

Kukuřice | Foto: Corel GALLERY

Podle mnohých je to třetí pokus státu podporovat výrobu drahé ekologické energie, po větru a slunci, kterou nakonec zaplatí každý odběratel. Bioplynové stanice totiž produkují především elektřinu.

„Pro naší společnost je to finanční přínos,“ říká šéf zemědělské společnosti v Lípě u Havlíčkova Brodu Václav Grubauer, jehož podnik má stanici v provozu dva roky. Kukuřici pěstují na čtvrtině své výměry.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vysočina-kukuřice vytlačuje brambory.mp3

Proti tak razantním změnám v polním hospodaření je tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček:

„Máme obavu, že v letošním roce některé podniky zasází méně brambor právě z důvodu, že tyto plochy budou zasety kukuřicí, která vlastně brambory vytěsní.“

Kukuřice je velmi erozivní plodina. Má mělké kořeny, seje se do širokých řádků a nevytváří žádný drn. Proto při větších deštích hrozí nedozírné škody.

„Hnízdní úspěšnost ptáků v kukuřičných polích je poměrně nízká, naopak potom v pozdním létě a na podzim jsou kukuřičná pole optimálním prostředím pro lišky a divoká prasata,“ říká Václav Hlaváč z agentury Ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě.

Zemědělský podnik v Lípě, ale na svažitých pozemcích, seje kukuřici do podsevu ozimého žita, jehož růst v době setí kukuřice zastaví speciálním postřikem.

„Abychom zabránili nebo omezili vodní erozi,“ dodává Václav Grubauer.

Bioplynová stanice patří k zemědělství, potřebuje kukuřičnou siláž a kejdu a to jsou typické produkty farmářské činnosti. Navíc vytváří zisk, který s pěstováním plodin není nikdy jistý. Jen na Havlíčkobrodsku je v tuto chvíli asi osm stanic a další se mají stavět. Skalní odpůrci jsou například v Ovesné Lhotě.

„Já jsem zůstal na vesnici, moje děti zůstaly na vesnici a nechci, aby došlo k devastaci přírody takovým způsobem, že se ty děti budou odsud stěhovat,“ dodává jeden z místních obyvatel.

Milan Kopecký, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme