Brambory na Vysočině jsou na ústupu, z polí je pomalu vytlačuje kukuřice
Každá třetí brambora vypěstovaná v Česku pochází z Vysočiny. Brzy už to nemusí platit, protože brambory tam z polí vytlačuje kukuřice. Na mnoha místech stojí nebo se mají stavět bioplynové stanice, které spotřebují obrovské množství kukuřičné siláže. Kukuřice na Vysočině pokryje řádově tisíce hektarů. Její rozšiřování má ale i řadu odpůrců.
Podle mnohých je to třetí pokus státu podporovat výrobu drahé ekologické energie, po větru a slunci, kterou nakonec zaplatí každý odběratel. Bioplynové stanice totiž produkují především elektřinu.
„Pro naší společnost je to finanční přínos,“ říká šéf zemědělské společnosti v Lípě u Havlíčkova Brodu Václav Grubauer, jehož podnik má stanici v provozu dva roky. Kukuřici pěstují na čtvrtině své výměry.
Proti tak razantním změnám v polním hospodaření je tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček:
„Máme obavu, že v letošním roce některé podniky zasází méně brambor právě z důvodu, že tyto plochy budou zasety kukuřicí, která vlastně brambory vytěsní.“
Kukuřice je velmi erozivní plodina. Má mělké kořeny, seje se do širokých řádků a nevytváří žádný drn. Proto při větších deštích hrozí nedozírné škody.
„Hnízdní úspěšnost ptáků v kukuřičných polích je poměrně nízká, naopak potom v pozdním létě a na podzim jsou kukuřičná pole optimálním prostředím pro lišky a divoká prasata,“ říká Václav Hlaváč z agentury Ochrany přírody a krajiny v Havlíčkově Brodě.
Zemědělský podnik v Lípě, ale na svažitých pozemcích, seje kukuřici do podsevu ozimého žita, jehož růst v době setí kukuřice zastaví speciálním postřikem.
„Abychom zabránili nebo omezili vodní erozi,“ dodává Václav Grubauer.
Bioplynová stanice patří k zemědělství, potřebuje kukuřičnou siláž a kejdu a to jsou typické produkty farmářské činnosti. Navíc vytváří zisk, který s pěstováním plodin není nikdy jistý. Jen na Havlíčkobrodsku je v tuto chvíli asi osm stanic a další se mají stavět. Skalní odpůrci jsou například v Ovesné Lhotě.
„Já jsem zůstal na vesnici, moje děti zůstaly na vesnici a nechci, aby došlo k devastaci přírody takovým způsobem, že se ty děti budou odsud stěhovat,“ dodává jeden z místních obyvatel.
