V tisku se v sobotu dočtete, že se rozšířil kůrovec ořešákový, tedy druh brouka z Himaláje, který ničí některé listnaté druhy dřevin a teď způsobuje lokální problémy na jižní Moravě, píše Právo.
Po ekonomické stránce je umělá obnova náročná v jejím úplném počátku. U přirozené obnovy se to projevuje během výchovných zásahů, když si vlastník les přizpůsobuje.
Tento způsob likvidace mrtvých a mnohdy nebezpečných stromů simuluje přírodní událost, jakou je třeba vichřice nebo blesk. Hodí se právě do míst, kam se nedostane těžká těžební technika.
Těžaři loni v Česku vykáceli rekordní plochy, stát přispěl majitelům lesů na pokrytí ztrát víc než osmi miliardami korun. Vyplývá to z nové zprávy ministerstva zemědělství.
Ekologické organizace navíc kritizují podmínky k získání příspěvku. Podle Jaromíra Bláhy z hnutí Duha totiž nutí vlastníky, aby holiny rychle zalesnili umělou výsadbou.
Poptávka po nových sazenicích vzhledem k zalesňování převažuje jejich nabídku. Lesníci si musí sazenice v lesních školkách nasmlouvat dostatečně dopředu.
„Poslední velké bojiště s kůrovcem zůstává v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku, Českolipsku a Liberecku,“ řekl mluvčí státního podniku Lesy České republiky (LČR) Martin Zajíček.
Dřevo v posledních letech výrazně podražilo a i když poslední dva roky byly chladnější a na srážky bohatší, kůrovcová kalamita v českých lesích pokračuje, byť pomalejším tempem.
V českém tisku se v úterý dočtete, že mezi majitele lesů, které zasáhla kůrovcová kalamita, rozdělí vláda 3,6 miliardy korun. Pokryje to ale jen malou část škod, píše Deník N.
V současnosti se zhruba polovina produkce surového dřeva zpracovává v tuzemsku a zbytek jde na export. Zejména v regionech se využívají lokální zdroje.
V sobotním výběru tisku se dočtete, že aktuální počasí přináší riziko zvýšeného počtu klíšťat. Při rozmnožení klíšťat narůstá i počet nemocí, které přenášejí, varuje deník Právo.
Přípravy podle ministra Tomana (ČSSD) začaly na konci minulého roku na úrovni vedení státních podniků, ministři pak budou na konci letošního roku vládě předkládat informace o vypořádání vztahů.
Složení vysázených stromů se podle údajů Českého statistického úřadu postupně mění. Zatímco dřív převažovaly jehličnany, v posledních dvou letech mají mírně navrch listnáče.
Mohyly vznikaly jako náspy nad jedním či více hroby. Archeologové proto nacházejí pozůstatky pohřbů, občas i keramické nádoby a vzácně kovové předměty.
Město proto chce do místních částí zavést vodovod, parkoviště i veřejné budovy přizpůsobit pro hospodaření s dešťovou vodou, budovat nové rybníky a ty staré opravovat.
Za 30 let se do šumavské přírody vrátily některé druhy rostlin i živočichů jako třeba puštík bělavý. Další druhy rostlin a zvířat se na Šumavu vracejí i díky bezzásahovým zónám.
V médiích se ve čtvrtek dočtete, že Česká národní banka zatím nedovolí finančním domům vyplatit větší část dividend ze stomiliardových zisků z posledních dvou let. Podle E15 je důvodem koronavirus.
Všechny přístupové cesty do soutěsek jsou opatřením obecné povahy uzavřené do 15. dubna. Správa parku teď řeší, jak co nejbezpečněji stromy v kritickém stavu odstranit.
Státní Lesy České republiky mohou kácet pouze na přesně určených lokalitách a šetrnými způsoby přesně podle rozhodnutí Národního parku Šumava. Státním lesům se to takové rozhodnutí nelíbí.
Lesy České republiky začaly kácet v Boubínském pralese kvůli kůrovci. Prales je přírodní rezervace, a tak proti kácení vystoupilo Hnutí Duha a žádá zastavení těžby u Inspekce životního prostředí.
Kvůli koronaviru má řada měst a obcí v Česku problém obsadit volební komise do krajských a senátních voleb. Některé cestovní kanceláře zase kvůli pandemii přestanou přijímat platby online.
V českém tisku se v pondělí dočtete, že koronavirový manuál pro školy podle Deníku N zaskočil pediatry. Pražské Letiště Václava Havla podle Mf Dnes zrušilo soutěž na protidronový štít.
Stát se již několik let potýká s kůrovcovou kalamitou, která mimo jiné srazila ceny dříví. To se odrazilo i u většího státního podniku Lesy ČR, který vlastní necelou polovinu lesů v zemi.
Nedávno proběhlo dotazování návštěvníků, které mělo mimo jiné za cíl, porovnat českou a německou část Šumavy. Podle ředitele správy českého národního parku si ta naše vedla překvapivě dobře.
Kůrovec a dlouhodobé sucho mění dříve zelené hvozdy na smutná místa plná uschlých stromů a spadaných větví. Přesunout se musí i táborové ohně, na mýtině by stačila jedna jiskra a stalo by se neštěstí.
V prestižním žebříčku World University Ranking se objevilo deset českých vysokých škol. Nejvýše se umístila Univerzita Karlova, píší Lidové noviny. Více ve výběrů z médií, který připravil Radiožurnál.