Prezident Miloš Zeman příští týden poletí na třídenní oficiální návštěvu Polska. Setká se s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy.
Za bezprecedentní ekologickou katastrofu označil současný stav lesů náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský na semináři o kůrovcové kalamitě ve sněmovně.
V sobotním tisku se dočtete, že téměř 250 tisíc lidí si ještě nepožádalo o výměnu řidičského průkazu. Brněnský počítačový odborník chce vytvořit internetový portál pro nevidomé.
Soudní dvůr Evropské unie v pondělí rozhodl, že Polsko musí okamžitě zastavit těžbu dřeva v chráněném Bělověžském pralese. Za každý den kácení jinak zaplatí 100 tisíc eur.
Bělověžský prales (Polsko)||Viktor Daněk|Zprávy ze světa|Rozhovor
V Bělověžském pralese se kácí i zdravé listnaté stromy, tvrdí aktivisté. Boj s kůrovcem je podle nich záminka. Lesníci mají na kácení na východě Polska poněkud odlišný názor.
Otisky pásů strojů vyryté do země, hromady pokácených kmenů a cedule zakazující vstup kvůli těžbě dřeva. Tak vypadá velká část Bělověžského pralesa na východě Polska.
Česko se potýká se suchem, které trápí zvláště jih republiky. Do jaké míry souvisí posilování tohoto klimatického jevu na Šumavě s velikostí ploch ponechaných bez vlivu a zásahu člověka?
Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze představili u nás dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce – napadené stromy odhalí speciálně vycvičený pes.
Lidé z obcí v okolí Libavé na Olomoucku si stěžují na přetížené kamiony. Ničí jim cesty. Nákladní auta, takzvané kladovky, z okolních lesů totiž odvážejí smrkovou kulatinu napadenou kůrovcem. Lesy ve vojenském prostoru Libavá už řadu let patří k nejvíce postiženým regionům v Česku. Starostové ale teď po vojácích chtějí náhradu za poškozené cesty.
Lesy ČR vydělávají méně než loni. Meziroční zisk do konce července byl tři miliardy korun, tedy o 1,3 miliardy méně než v minulém roce. Může za to situace na trhu i nižší kvalita dřeva. Cena letos v průměru klesla o více než 200 korun na kubický metr.
Chladnější a na srážky bohaté jaro snížilo riziko kůrovcové kalamity. Té se obávali lesníci kvůli loňskému počasí, které naopak škůdcům přálo. Loni se totiž rozmnožily nejméně tři generace kůrovce a suché, teplé jaro v letošním roce by pak znamenalo pro lesy velký problém.
Lesníci se připravují na nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních 20 let. Může za to suché a teplé počasí z posledních let. Lesy České republiky proto chystají sérii opatření, která mají zabránit milionovým škodám. Krizové scénáře připravuje také ministerstvo zemědělství.
Lesníci v Česku se obávají největší kůrovcové kalamity za posledních 20 let. Pokud se bude opakovat teplé a suché počasí, mohlo by být letos škůdce třikrát víc než loni. Právě jaro je pro boj s kůrovcem neboli lýkožroutem klíčové. Lesy České republiky, pod které patří asi polovina lesů v zemi, chystají největší opatření proti přemnožení brouka za poslední roky.
Lesníci varují před kůrovcovou kalamitou v Libereckém kraji. Hmyzí škůdci se rozšířili kvůli suchému létu, které smrky oslabilo. Pokácet musejí zatím stovky, možná i tisíce stromů a hrozí, že lýkožrouti se budou šířit dál. Liberecký kraj pomůže 2,5 miliony korun.
Jihočeský kraj, Českou republiku i celou střední Evropu ohrožuje kůrovcová kalamita. Například na Dačicku už někteří lesníci zastavili plánovanou těžbu a zpracovávají jenom napadené stromy. Pokud to nestihnou a bude teplá zima, na jaře by lýkožrout mohl zničit tisíce stromů.
Lesy v prvních zónách národních parků se na české i bavorské straně hranice dokázaly bez zásahu člověka vzpamatovat z kůrovcových invazí. Důkazy o tom nedaleko Kvildy zveřejnili zástupci obou institucí. V lesích postižených kůrovcem je tak prý lepší nekácet.
Kůrovec útočí na jehličnaté stromy na Vsetínsku. Vlastníky lesa a zpracovatele dřeva na jeho zvýšený výskyt upozornily úřady. Kůrovec napadá především smrkové porosty, které jsou typické pro sever Moravy.
Zoologickou zahradu na sv. Kopečku u Olomouce ničí kůrovec. Škody, které brouk letos způsobil, už dosahují stovek tisíců. K zemi muselo jít na 400 vzrostlých stromů a další kácení ještě čeká. Kůrovcovou kalamitu, vůbec nejhorší za poslední roky, hlásí také lesníci na celé střední Moravě.
Nejvyšší správní soud v Brně zamítl žalobu Okrašlovacího spolku Zdíkovsko proti Správě Národního parku Šumava. Ekologové se v ní domáhali zastavení kácení stromů napadených kůrovcem. Justice se kauzou zabývala téměř tři roky.
Lesy kolem Krnova napadl kůrovec. Je to už druhá rána, kterou lesní porosty dostaly. V červnu v Krnově řádilo tornádo a zničilo patnáct hektarů. Tamní lesníci se s kalamitou ještě zcela nevyrovnali a už musí bojovat s další, tentokrát kůrovcovou.
V Českém Švýcarsku se muselo pokácet několik desítek stromů, které napadl kůrovec. Správa parku uklidňuje, že kalamita nehrozí a jedná se o preventivní opatření. Někteří turisté jsou sice k těžbě dřeva v národním parku nedůvěřiví, s cíleným zásahem však souhlasí i ekologové.
Likvidovat kůrovce by mělo být možné i v nejpřísněji chráněné části Národního parku Šumava. Záměr, který kritizuje řada zahraničních i tuzemských odborníků, vedení parku vítá.
Zpravidla do konce března pokládají lesníci v terénu lapáky a lapače. Chrání se tak před kůrovcem. Jesenická lesní správa ale termín kvůli vysoké sněhové pokrývce nestihla. Zatím je asi v polovině.
Kůrovcová kalamita ohrožuje lesy v obcích na Hranicku v Olomouckém kraji. Vedle známějšího druhu lýkožrouta se v regionu objevil i nový druh - kůrovec severský. Ten je pro lesní porosty nebezpečnější, protože napadá i stojící mladé a zdravé stromy.
Evropskou komisi čeká na Šumavě perný den. Na obecním úřadě v Modravě si vyslechne v jednom sále argumenty obou stran sporu o kácení ve sporné lokalitě Na ztraceném. Právě kvůli ní inspekce z Bruselu přijela, aby prošetřila stížnost na porušování zákona o ochraně vzácných území.
Na Šumavě se chystá slavnost, která může na mnohé působit i jako provokace. Pod pilami dřevorubců má v lokalitě u Modravy na Klatovsku padnout za oběť ve válce s kůrovcem už miliontý strom. Bude to svého druhu milník, ale celkově se prý situace láme a škůdce šumavských lesů je na ústupu. Podle údajů, které dnes poskytlo vedení národního parku, by letos mělo být kvůli kůrovci pokáceno 70 000 stromů, zhruba třetina oproti loňsku.
7:28
|Vojtěch Berger, Naďa Bělovská, Marika Táborská|Zprávy ze světa
Slovenská prokuratura dnes vysvětlovala, proč obvinila dva bývalé ministry životního prostředí kvůli kůrovcové kalamitě ve Vysokých Tatrách. Zákon sice zakazuje těžbu dřeva v nejpřísněji chráněné zóně národního parku. Podle prokuratury ale ministři měli raději zákon porušit. Svojí nečinností prý způsobili velké materiální i ekologické škody v tatranských lesích.
Šumavě hrozí vyškrtnutí ze světového seznamu národních parků. Nový ředitel parku Jiří Mánek oznámil, že hodlá Šumavu přeřadit z II. kategorie stupnice prestižního Mezinárodního svazu ochrany přírody o několik příček níže.