Šumavské lesy se podle monitoringu dokáží z kůrovcové kalamity vzpamatovat samy
Lesy v prvních zónách národních parků se na české i bavorské straně hranice dokázaly bez zásahu člověka vzpamatovat z kůrovcových invazí. Důkazy o tom nedaleko Kvildy zveřejnili zástupci obou institucí. V lesích postižených kůrovcem je tak prý lepší nekácet.
Odborníci z Bavorského národního parku společně s kolegy z Šumavského národního parku patnáct let monitorovali les po kůrovcové kalamitě, která udeřila v devadesátých letech. Kůrovec ale nezničil celý les.
„Jsou to všechno smrky, které přežily z doby, kdy tady rostl velký les, takže kontinuita původního lesa je zachována,“ ukazuje Ředitel NP Šumava Pavel Hubený
Ředitel bavorského parku Franz Leibel srovnává les ponechaný bez zásahu a les, kde se po kalamitě kácelo a následně zalesňovalo.
„Les je strukturovaný jak horizontálně, kde jsou různé struktury, tak vertikálně, kde jsou různé velikosti stromů. V porovnání s lesem, který byl vysázený, je les velmi mozaikovitý.“
Vědci také zjistili, že mrtvý les zadržuje vodu. Na místech, kde zůstala stát torza stromů, naměřili o deset až dvacet procent vyšší přítoky vody. Tu mohla příroda využít pro svoji obnovu.
