Polský 'šumavský spor' o kůrovce. V cenném pralese se kácí dál
Otisky pásů strojů vyryté do země, hromady pokácených kmenů a cedule zakazující vstup kvůli těžbě dřeva. Tak vypadá velká část Bělověžského pralesa na východě Polska. V lesích zařazených na seznam Světového dědictví UNESCO se kácí smrky kvůli kůrovci. Soudní dvůr Evropské unie přitom těžbu dočasně zakázal a varuje před ní i UNESCO. Protestovat proti kácení se do Bělověžského pralesa sjíždějí lidé z celého Polska.
Ve vesničce Hajnówka se jeden z místních domů proměnil na základnu aktivistů, kteří chodí na dobrovolné hlídky. Stodola se proměnila na velkou noclehárnu, je tady pár stanů, polní kuchyně a všude visí transparenty s nápisy.
„Nejsme spojeni s žádnou politickou stranou, jestli je někdo členem takové organizace, potom prosíme, aby to nechal za plotem po čas pobytu, je to občanská inciativa, poklidně vstupuje proti barbarskému vraždění nejcennějšího lesu Evropy,“ říká Joanna Pawluśkiewiczová, režisérka a scénáristka, která se angažuje v iniciativě Tábor pro prales.
Zůstaly stát pouze borovoce, dva javory a dub
V improvizované základně aktivistů se zhruba desítka dobrovolníků vydává na patrolu po pralese dokumentovat, jak postoupila těžba, někdo jede na kole, bývalý učitel Tomek Zdrojewski vyráží autem.
Tomek říká, že je vidět, že tady kácel harvestor (stroj, který při těžbě dříví kácí, odvětvuje, rozřezává a ukládá strom v jednom cyklu, pozn. red.) podle stop v zemi a podle rýh, které jsou na stromech zbavených kůry. Jsou tady tři hromady dřeva a na mýtině zůstaly stát pouze borovice, dva javory a dub, jinak všechny smrky jsou už pokácené.
Kácení v polském pralese i přes zákaz pokračuje. Opozice chce prověřit postup ministerstva
Číst článek
Na obnažených kmenech jsou skutečně vidět sítě chodbiček, které si prokousal kůrovec. „Tady je vidět, že se dělá něco jiného, než říká. Jsou tady smrky skutečně napadené kůrovcem, ale jen tady leží, místo toho, aby je vyvezli z lesa. A tady jsou stromy, které byly evidentně už suché, když je pokáceli. Podle zákona je možné je pokácet, jen když ohrožují veřejnost, a i potom musí zůstat v pralese. Tady jsou ale kůly naskládané a připravené k odvozu a zpeněžení,“ tvrdí Tomek.
Spor o kůrovce
Polské Státní lesy ale tvrdí, že nekácejí pro zisk, ale protože tak jim to ukládá zákon. Jejich ředitel Konrad Tomaszewski nedávno televizi TVP řekl, že jsou povinni ochraňovat všechny rostlinné druhy, včetně smrku.
S kácením ale nesouhlasí vědci. Čtyři významné polské univerzity se společně postavily proti kácení. „Cena pralesa mimo národní park je v tom, že i tam jsou velké části lesa, které nezasadil člověk. Každý kus vykáceného původního lesa, změní charakter celého pralesa a sníží jeho hodnotu,“ vysvětluje Bogdan Jaroszewicz, vedoucí Geobotanické stanice Varšavské univerzity v Bělověži, který tamní prales studuje už čtvrt století. Kácení navíc podle něj stejně nemá šanci kůrovce zastavit.
Další varování Varšavě. Respektujte soud a přestaňte kácet v pralese, píše Evropská komise
Číst článek
„Na víc než třetině území pralesa se nesmí provádět žádné zásahy. Studie ale ukazují, že aby bylo kácení proti kůrovci účinné, musí se z ekosystému odstranit nejméně 80 procent lýkožroutů. To se jen na dvou třetinách terénu nedá splnit, a to mluvíme jen o polské části. V Bělorusku je celý prales chráněný jako národní park. Kácení nemá šanci kůrovce zastavit,“ tvrdí Bogdan Jaroszewicz, který dříve působil také ve správě Bělověžského národního parku, kde si prales podle něj s kůrovcem zatím vždy přirozeně poradil.
Polské ministerstvo životního prostředí v čele s Janem Szyszkem ale trvá na tom, že bez kácení je prales v ohrožení. A hodlá v něm pokračovat, i když Polsku hrozí pokuty od Evropské unie a zastavení kácení žádá také UNESCO, na jeho sezamu světového dědictví je i území, v němž těží harvestory.
