Rusko v noci na neděli na Ukrajinu zaútočilo dvěma raketami různých typů a nad její území vyslalo 25 útočných dronů íránské výroby. Rakety se naopak zneškodnit Ukrajincům zřejmě nepodařilo.
Letecký poplach byl v pátek kvůli ruským střelám vyhlášen postupně prakticky po celé Ukrajině včetně Kyjeva, jehož starosta Vitalij Kličko informoval o výbuchu v jedné ze čtvrtí poblíž centra.
Izraelsko-palestinský konflikt vyostřila noční razie izraelské policie, která vnikla do mešity Al-Aksá a střetla se s Palestinci. Důsledkem byly vystřelené rakety z Gazy a izraelské nálety na Gazu.
Syrská státní agentura SANA uvedla, že brzy ráno nastal letecký úder a způsobil materiální škody. Za útek zřejmě stoí Izrael. Ten obvinění nekomentoval.
Z pěti raket vypálených v noci na pátek na Izrael z Pásma Gazy byly podle armády tři sestřeleny, jedna skončila v otevřeném prostranství a další dopadla ještě uvnitř Pásma Gazy.
Nový izraelský premiér Naftali Bennett v minulosti prohlásil, že izraelská vláda by neměla zápalné balony tolerovat a musí na ně odpovědět stejným způsobem, jako kdyby Hamás do Izraele vypálil rakety.
Syrská státní agentura SANA předtím informovala, že syrská protivzdušná obrana zachytila izraelský útok u Damašku. SANA stejně jako Syrská organizace pro lidská práva útok připisuje Izraeli.
Izraelská armáda krátce po půlnoci vydala stručné prohlášení, že „letecké a pozemní síly izraelské armády útočí na Pásmo Gazy“. Poté následovala další salva raket vystřelených z Pásma Gazy na Izrael.
Brněnský nálet neohlásily varovné sirény. Lidé se tak scházeli na procházkách v parcích. Právě v parku na Kolišti zemřelo po útoku nejvíce lidí. Na 800 jich zemřelo po spojeneckém náletu v Chebu.
Dvě monitorovací střediska, která sledují pohybu vojenských letadel, podle agentury zaznamenala nejméně dvacet úderů na Busr al-Harír v jižní provincii Dará.
Už v březnu raketa odpálená z amerického bezpilotního letounu zabila v Afghánistánu nedaleko pákistánských hranic syna mully Fazlulláha a dalších 20 radikálů.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že v nadcházejících 24 až 48 hodinách rozhodne o reakci USA na sobotní útok na syrské město Dúmá, při kterém byly údajně použity chemické zbraně.
Syrská vojenská letadla svrhla na povstalce v provincii Hamá takzvané barelové bomby, oznámila to v úterý exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Armáda prezidenta Bašára Asada zprávu popřela. Barelové bomby obsahují množství malých náloží a střepin, které se rozptýlí po velkém území a fungují podobně jako miny.
OTÁZKY A ODPOVĚDI. Válka v Sýrii se opět dostala na titulní strany předních světových médií. Důvodem je úterní letecký útok na provincii Idlib, při němž podle obvinění režim prezidenta Bašára Asada použil chemické zbraně. Západ takřka jednohlasně útok odsoudil, z OSN zaznívají slova o válečných zločinech. Rusko ale za svým spojencem stojí. Co víme o tragédii, která si vyžádala podle odhadů sto mrtvých?
Spojené státy na žádost libyjské vlády a se schválením amerického prezidenta Baracka Obamy začaly v pondělí s leteckými útoky na radikály takzvaného Islámského státu v libyjské Syrtě. V oficiálním prohlášení to oznámil Pentagon. Podle nové libyjské vlády podporované OSN jí tyto útoky umožní rozhodující strategický pokrok.
Turecké letectvo zasáhlo proti pozicím Islámského státu v Sýrii a podle tiskových agentur zabilo 35 radikálů. Stíhačky přitom neopustily turecký vzdušný prostor. Po celém Turecku se zároveň rozjela rozsáhlá bezpečnostní akce. Policisté s podporou vrtulníků zatkli přes 250 podezřelých z napojení na Islámský stát a Kurdskou stranu pracujících.
Francouzský prezident François Hollande dnes během návštěvy Bagdádu podpořil novou iráckou vládu, do Iráku ale přivezl i 15 tun humanitární pomoci. Jak po jednání s Hollandem oznámil nový irácký premiér, Francie se prý připojí k leteckým úderům Američanů na pozice islamistů v Iráku.
Při leteckém útoku Severoatlantické aliance ve východním Afghánistánu zahynulo nejméně 12 civilistů. Uvedly to afghánské úřady v oblasti Šigal v provincii Kunar. Mezi oběťmi je údajně jedenáct dětí.
Libyjec Abdal Baset Midžrahí, obviňovaný z podílu na pádu amerického letadla nad Lockerbie, byl před třemi lety propuštěn ze skotského vězení kvůli vážné nemoci. Skotští vyšetřovatelé teď údajně podle zpráv britských médií a televize Al-Džazíra zpochybňují verdikt, na jehož základě si odseděl roky za mřížemi. Vznikají i pochybnosti o klíčovém svědku obžaloby.
Rakouský islamista údajně připravoval letecký útok na Spolkový sněm v Berlíně. Dosavadní vyšetřování však jeho záměr zatím nepotvrdilo. Pátrání ale intenzivně pokračuje. Další tři osoby, původně zadržené v souvislosti s případem na vídeňském letišti Schwechat, teď vyšetřuje rakouská policie na svobodě.
Situace v Libyi začíná být nepřehledná. Po útocích francouzských a britských letadel, ke kterým se přidaly Spojené státy se svými střelami s plochou dráhou letu Tomahawk, se ve Francii začíná debatovat o tom, jaký by mohl být další průběh operace. Libyjský vůdce Kaddáfí hodlá použít civilní obyvatelstvo jako živé štíty.
