Posun může způsobit některým lidem obtíže. Pomoci může podle primáře Psychiatrické nemocnice Bohnice Richarda Krombholze dodržování zásad spánkové hygieny.
Přestože někdo třeba nemusí mít s touto změnou problém, může nám komplikovat například spánkový režim. „Záleží i na našem genetickém rozpoložení,“ přibližuje neuroložka Soňa Nevšímalová.
Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Změna času má ale vliv na lidské tělo. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy,“ říká psycholog.
Začal standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní. Platit bude následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle příštího roku.
Premiér letos výjimečně rozhodl, že zavedení letního času odloží až na konec muslimského postního měsíce ramadánu. Přesto část společnosti přešla na letní čas již nyní.
Libanonská vláda na poslední chvíli rozhodla, že se čas v zemi měnit nebude. S tím ale část společnosti nesouhlasí. Na území, které má zhruba poloviční rozlohu Moravy, jsou tak dvě časová pásma.
Pokud se chce člověk přizpůsobit změně času, může o hodinu dříve večeřet nebo jít spát. Náš biologický rytmus není 24, ale téměř 25 hodin, proto je přechod na letní čas dramatičtější, říká neuroložka.
Nařízení vlády o časových přechodech potrvá do roku 2026. Pravidelné střídání času zavedlo Československo roku 1979 z ekonomických důvodů pro prodloužení doby, kdy svítí světlo v pracovní době.
Evropská komise v roce 2018 navrhla zákon, který měl sezónní časové změny zrušit. Europoslanci ho převážnou většinou přijali v roce 2019 s tím, že časové změny ustanou v roce 2021.
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise letos v celé Evropské unii skončit. Členské státy se ale stále nedohodly na tom, který čas by chtěly zachovat. A téma není aktuální ani teď.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky na lidské zdraví.
Ve 3.00 se hodiny posunou zpátky na 2.00, noc tak bude o hodinu delší. Kdo bude v době změny času cestovat veřejnou dálkovou dopravou, bude na cestě o hodinu déle.
Vláda potvrdila, že Česko dál bude střídat letní a zimní čas jako dosud. Proč se země Evropské unie nedokázaly shodnout na slibovaném jednotném čase? Odpovídá socioložka Dana Hamplová.
V neděli ve 02.00 se ručičky hodinek posunou na 03.00. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců. Poslední říjnový den se pak opět vrátí standardní středoevropský čas, takzvaný zimní.
Hovory o konci letního času zkomplikovala pandemie koronaviru. Všímá si toho Regionální deník. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Kvůli dopadům na lidské zdraví by byl podle expertek z Akademie věd vhodnější standardní – zimní čas. Letní čas by totiž v zimním období prodloužil zhruba o hodinu ranní absenci denního světla.
Pravidelná změna času je zavedená ve většině evropských zemí, příští rok by se už ale letní a standardní čas (taky označovaný jako zimní) střídat nemusely.
Pro zrušení času je podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK až 70 procent obyvatel Česka. Pravidelná změna času je zavedena třeba ve většině států Severní Ameriky i většině evropských zemí.
Podobný aprílový žert jako ten od Českého rozhlasu, vytvořila i další média. Například server iDNES informoval, že sportovkyně Martina Sáblíková se dočká své přislíbené haly.
Na začátku roku 1979 se ještě posouvaly ručičky hodin z půlnoci na jednu hodinu ranní. To bylo ale spíš anomálií. Později se ustálilo posouvání mezi druhou a třetí ráno.
I když by se mohlo stát, že na přírodu nemá formální změna času vliv, není to tak úplně pravda. Při posunu času každý půlrok skokově přibyde zvířat sražených na silnicích.
