Kvůli dopadům na lidské zdraví by byl podle expertek z Akademie věd vhodnější standardní, tedy zimní čas. Letní čas by totiž v zimním období prodloužil zhruba o hodinu ranní absenci denního světla.

„Rozednívalo by se až v devět hodin ráno,“ uvedla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd. Podle ní řada lidí nebude mít své vnitřní biologické hodiny seřízeny se sociálním časem, což povede k rozšíření civilizačních chorob, jakými jsou obezita nebo zvýšená hladina cholesterolu v krvi.

Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd uvedla, že nesoulad mezi sociálním a biologickým časem vede ke snížení produktivity práce, nižším příjmům a ke zhoršení studijních výsledků. „Pokud je večer déle světlo, lidé si to užívají na úkor spánku,“ uvedla Hamplová.

Proti 65 procent lidí

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 bylo v Česku proti střídání zimního a letního času 65 procent dotázaných, přičemž 44 procent lidí si přálo celoročně letní čas a 24 procent čas zimní. Zastánci zavedení celoročního letního času ale neměli podle Hamplové povědomí o důsledcích takového opatření.

„Vzhledem ke zdravotním aspektům spojeným s ustanovením celoročního sociálního času je třeba postupovat na základě expertních stanovisek než výsledků referend,“ dodala Sumová.

Evropská unie podle Petry Holubičkové z ministerstva dopravy naposledy jednala na vrcholné úrovni o střídání času v prosinci 2019. Loni téma odsunula zejména problematika koronavirové epidemie a je otázkou, zda a kdy se k němu Rada Evropská unie vrátí.

Z členských zemí podle Holubičkové stanovisko přijaly jen Lotyšsko, které je pro letní čas, a Portugalsko a Španělsko, které chtějí střídání času zachovat. Podle astronoma a místopředsedy senátního výboru pro Evropskou unii Jiřího Duška (za ANO) je tak pravděpodobné, že ani letos EU k žádnému rozhodnutí nedospěje.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít