Podle odborů je ale možné, že o vyhozené zaměstnance huť nakonec projeví zájem a zůstanou. Podrobnosti sdělil Radiožurnálu Martin Navrátil z krajské organizace Moravskoslezský pakt zaměstnanosti.
Při tollingovém způsobu financování tollingová společnost pořizuje materiál, poskytuje ho výrobci a za zpracování mu dává odměnu. Insolvenční správce nyní bude dojednávat smluvní podmínky.
Zaměstnanci nyní budou mít nárok na odstupné ve výši až jedenácti měsíčních platů. Odstupné ale zřejmě budou muset vymáhat prostřednictvím insolvenčního řízení.
Důvodem přechodu na konkurz je skutečnost, že aktuální situace v huti negativně ovlivňuje prodejní proces společnosti, a v reorganizaci tak není možné pokračovat, sdělil mluvčí společnosti.
„Stát nemá zachraňovat vytunelovaný podnik,“ soudí o Liberty poslanec Michal Kučera (TOP 09). „Není to ledajaký podnik,“ oponuje hejtman Moravskoslezskéhgo kraje Bělica.
Vedení ocelárny Liberty nesmí nakládat s pohledávkami huti ve skupině jejího majitele Sandžíva Gupty, rozhodovat o provozu rouroven a válcoven a nakládat s emisními povolenkami.
Rozjet výrobu v části ostravských hutí má polská firma Donquixote. Věřitelé dostali od Liberty informaci, že spadá do ocelářské skupiny Qarmet z Kazachstánu. Podle veřejných zdrojů to tak nevypadá.
„Není ale na mně, abych říkala, kdo je vinen. Na mně je, abych to nastartovala a podala maximum informací, které mám. Já si opravdu nemyslím, že je v pořádku, co se tam děje a dělo,“ říká Klusová.
Ostravská huť, která zaměstnává 5 tisíc lidí, je od června v úpadku. Obnovení alespoň druhovýroby by mohlo umožnit návrat do práce zhruba dvěma tisícům zaměstnanců.
„Je to signál i směrem k zaměstnancům, protože nejhorší, co může být, je dávat někomu plané naděje,“ reagoval odborář Roman Ďurčo s tím, že rozjezd druhovýroby by mohl zachránit 2000 pracovních míst.
Část zaměstnanců už z Liberty odešla, ti zbývající můžou žádat o půjčky od Moravskoslezského kraje. Úřad práce by jim příští týden mohl začít posílat dočasné náhrady mezd.
Odstavení koksovny by podle šéfa OS KOVO Liberty bylo nevratné. Také by to podle něj znamenalo pravděpodobně vyšší náklady na emisní povolenky, protože by huť neměla kam dávat vysokopecní plyn.
Liberty uvedla, že pro restrukturalizační plán bylo 92,72 procenta z celkového počtu hlasů. Věřitelé hlasovali také o vyloučení společnosti Tameh Czech z hlasování o restrukturalizačním plánu.
Tameh skončil v úpadku, což zdůvodnil tím, že mu huť, jeho jediný zákazník, neplatila. Liberty chrání před věřiteli, jichž je okolo 1300, moratorium vyhlášené soudem.
Jen okolo deseti věřitelů hutní společnosti Liberty Ostrava v pondělí přišlo na schůzi v hotelu Kovák v jejím těsném sousedství, kde hlasovali o předloženém restrukturalizačním plánu.
Důvodem žádosti je i to, že věřitelé budou do 15. dubna rozhodovat o restrukturalizačním plánu, který jim firma minulý týden předložila. Výroba ve většině provozů stojí od loňského prosince.
Restrukturalizační plán, který věřitelům předložila hutní firma Liberty Ostrava, počítá s poklesem výroby o 60 procent. Více než 1300 věřitelům dluží firma šest až sedm miliard korun.
O oceli lze uvažovat jako o strategické komoditě, jejíž výroba si zaslouží specifickou pozornost – přinejmenším v zájmu konkurenceschopnosti Česka i celé Evropy.
Původní plán restrukturalizace počítal s tím, že už v lednu podnik pojede. Správce proto svolal na 28. února schůzi. „Bude se projednávat, jestli už společnost není v úpadku,“ říká Jana Klímová.
Na transparentech lze číst i hesla jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický pro podcast Peníze a vliv řekl, že na předchozí dopis úřadu od majitele hutě sice dostali odpověď, chyběly v ní ale informace, které žádali.
„Na celkový vývoj v huti Liberty Ostrava se dívám smutně. Jde o soukromou společnost, která s krajem v podstatě nekomunikuje,“ říká hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO).