Jedni by přivítali vyvlastnění společnosti v potížích, což je ale běh na dlouhou trať. Druzí aspoň pomoc navázaným firmám a zaměstnancům, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lukáš Jelínek: Turbulence okolo Liberty Ostrava vnímejme v kontextu budoucnosti regionu i ocelářství

V huti Liberty Ostrava v pondělí o další týden posunuli návrat zaměstnanců do provozu. Přesto se vedení tváří, že má dojednané zakázky a další velké plány, a ve středu bude chtít ujistit věřitele i soud, že podmínky preventivní restrukturalizace plní a zůstává solventní.

Pochyby o tom ale mají jak odboráři, tak vládní politici. Jejich nabídky na usednutí k jednacímu stolu majitel, jehož provází špatná pověst i doma na britských ostrovech, odmítá.

Turbulence se nedotýkají jen zhruba sedmi tisíc zaměstnanců Liberty a druhdy sesterské společnosti Tameh Czech, jež huti zajišťuje energie, ale také řady dodavatelů a dalších firem nabalených na zvolna pohasínající severomoravský těžký průmysl.

Podle ostravského primátora Jana Dohnala je v ohrožení až 35 tisíc lidí. To už je výzva pro politickou reprezentaci na všech úrovních.

Role státu

Stát má – ať už sám, nebo přes evropské fondy – možnost sehnat investiční peníze na modernizaci výroby či energetické úspory. Potřebuje však mít partnera v čestném a poctivém vlastníkovi. Propuštěným zaměstnancům může v černých scénářích vyplatit nárokovou mzdu, pomáhat s rekvalifikací i hledáním nových pracovních míst.

Nedělejme si ale iluze, že se zkušený padesátiletý ocelář mávnutím kouzelného proutku stane platnou posilou zdravotnictví nebo sociálních služeb. Nemluvě o tom, že mu leckde hrozí výrazně nižší mzda.

Už proto by vláda měla být na podobné situace připravena nejen obecnými řečmi a postupy. Musí se také umět dívat na celé regiony a jejich směřování v širším kontextu.

Při restrukturalizaci Moravskoslezského kraje se sice třeba mnohé povedlo, ale region dál trpí odlivem mladých. Infrastruktura neodpovídá 21. století, přetrvávají potíže s likvidací ekologické zátěže, životní úroveň je nízká a perspektiva zamlžená.

Obor na odpis

Podobně v souvislostech je nutné hledět i na obory, jako je ocelářství. Nejde jen o to, že politici a vysocí státní úředníci podcenili situaci a včas nepřesvědčili Evropskou komisi, že převod ostravské huti z minulého na současného majitele je riskantní.

Vláda země s dlouhou ocelářskou tradicí by měla být aktivnější i při formulování evropských plánů v podobně citlivých oblastech.

Ozeleňování ekonomiky a dumpingový dovoz z Asie činí z evropského ocelářství bezmála odepsaný obor. Přitom jeho výrobky, zejména ty nízkoemisní, budou žádané například při rozvoji větrné energetiky, v automobilovém průmyslu nebo při modernizaci železnice.

Nezapomínejme ani na poptávku po masivnější zbrojní výrobě, jež s ocelářstvím úzce souvisí.

O oceli tudíž lze uvažovat jako o strategické komoditě, jejíž výroba si zaslouží specifickou pozornost – přinejmenším v zájmu konkurenceschopnosti Česka i celé Evropy.

Autor je politický analytik

Lukáš Jelínek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít