Přestože koronavirová krize v Rusku nebyla ještě ani zdaleka zdolána, vrcholná politická scéna před sebou vidí daleko důležitější úkoly, mezi nimiž jako monument ční hlasování o ústavních změnách.
Nejnovější světová pandemie je jako vždy v podobných případech vítanou vodou na mlýn konspirologů všeho druhu. Rusko v tomto ohledu není žádnou výjimkou, spíše naopak.
Právě skončené květnové svátky, a to jak ty ruské 9. května, tak připomínka konce války v Evropě prakticky po celém zbytku světa, znovu velmi plasticky připomněly ruský boj o historickou paměť.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý formou videokonference jednal s ruskou vládou a zástupci regionů a při té příležitosti vyhlásil další „nepracovní dny“, a to až do 11. května.
Po celé zemi lidé umisťují na mapy ruského vyhledávače Yandex tisíce špendlíků se vzkazy, které vyjadřují nespokojenost s tím, jak ruská vláda reaguje na koronakrizi.
Hodně Putinových kritiků mu dnes připomíná, že rezolutním a plně fungujícím vůdcem je jen v dobách klidu a stability, zatímco v krizových údobích viditelně zklamává.
Ruský prezident Vladimir Putin připustil, že termín všelidového hlasování o ústavních změnách by z 22. dubna mohl být při nepříznivém vývoji koronavirové krize posunut na pozdější dobu.
Komentátor DW Konstantin Eggert nedávno nabádal: Nemyslete si, že s nějakými rekonstrukcemi ruského politického systému se musí čekat až do roku 2024, ty můžou začít už třeba za měsíc! Měl pravdu…
Putin prohlásil, že ruský sport byl kvůli používání dopingu potrestán zákazem účasti národního týmu pod státní vlajkou za totéž jako na olympiádě v Pchjongčchangu. Šlo ale o nový podvod ruských úřadů.
Trump před jednáním označil své osobní vztahy s Putinem za velmi dobré. Ruský prezident s tím souhlasil a páteční schůzku označil za dobrou příležitost, jak pokračovat v dialogu.
