Bankovní rada České národní banky ve středu snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022.
Cena bitcoinu se opět zvyšuje, během pondělního obchodování se tak vrátila nad hranici 70 000 dolarů (přes 1,6 milionu Kč). Spolu s bitcoinem posilují i další velké kryptoměny.
Přechod na euro je nákladnou záležitostí. „V očích i třeba mezinárodního tisku jsme nemocný muž Evropy. A na tom se moc letos měnit nebude,“ řekl pro Český rozhlas Dvojka ekonom Lukáš Kovanda.
Optimistické vyhlídky má i Česká národní banka, která začíná uvažovat o opětovném zvýšení úrokových sazeb. „Měnová politika má být vpřed hledící,“ říká ekonom Mojmír Hampl.
Americký dolar posiluje zatímco čínský jüan a euro oslabují. Evropu oslabuje situace ohledně energetiky a především hrozba konce dodávek ruského plynu. Čínu zase trápí situace na trhu s realitami.
Konec intervencí se blíží. Česká národní banka může s umělým oslabováním kurzu přestat kdykoliv, třeba už při čtvrtečním zasedání bankovní rady. Svůj slib, že neopustí závazek dřív, než ve druhém čtvrtletí letošního roku, totiž splnila. Přesný termín ukončení intervenčního režimu ale bankéři drží v tajnosti. Trh je proto v napjatém očekávání. Stejně jako ekonomové, kteří ale mají svoje tipy, kdy centrální banka přestane uměle oslabovat korunu.
Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o nastavení měnové politiky. Od chvíle, kdy rozhodla o intervencích, které oslabily korunu, už uplynul bez jednoho dne rok. Počáteční nevole veřejnosti ze zásahu bankéřů po dvanácti měsících vyprchala.
Ministři financí dvaceti největších ekonomik světa varovali před měnovou válkou, kterou by některé země mohly vyvolat umělým oslabováním vlastní měny. Na dnešním jednání v Moskvě se však skupina G20 nakonec neodhodlala za viníka označit Japonsko. Japonský jen od září oslabil o 15 procent, což vyvolalo obavy ve Spojených státech i v eurozóně.
Japonská centrální banka překvapila dnes trhy, když přikročila k uvolnění své měnové politiky. Do ekonomiky napumpovala 10 bilionů jenů. Ty poputují do programu na nákup dluhopisů. Japonská vláda tak do podpory místní ekonomiky nalila už více než 80 bilionů jenů.
Čínská centrální banka rozšířila kurzovní pásmo juanu vůči dolaru. Čínská měna tak může ode dneška nově kolísat v rozmezí jednoho procenta. Západ si ale dál stěžuje, že juan je stále podhodnocený, čímž zvýhodňuje čínské vývozce a obchod.
Přední ratingové agentury v posledních týdnech rychle snižují hodnocení zemí, jako jsou Řecko nebo Portugalsko, tedy států, které bojují s vysokým zadlužením. Státy kvůli sníženému ratingu čím dál obtížněji shánějí prostředky pro financování svých rozpočtových deficitů.
Diplomacie selhala, měnové války pokračují. Právě takový je stav po dvoudenním summitu skupiny G20 a následném víkendovém setkání lídrů zemí z asijsko-pacifického regionu. I ti se shodli na tom, že je třeba zabránit manipulacím s kurzy měn. Nic konkrétního ale neodsouhlasili. Přesvědčení, že zákopová válka v rámci které si každá země dělá, co se jí hodí, tak na trzích narůstá. Což potvrdilo i dnešní oslabení čínského jüanu. I to by přitom mohlo opět o něco zvýraznit nerovnováhy v globální ekonomice. A jak Romanu Chlupatému potvrdil výkonný ředitel londýnské Citibank David Lubin, je to nebezpečné.
Summit skupiny G20 v Soulu skončil. Dohodu ale nepřinesl, zůstalo jen u slibů. Představitelé dvaceti nejvyspělejších ekonomik světa souhlasili s tím, že zabrání devalvaci. Hrozbu měnové války ale neodvrátili. Rozhovory v Jižní Koreji poznamenaly hlavně spory mezi Spojenými státy a Čínou.
Představitelé G20 chtějí zabránit měnové válce. Tímto slibem končí dvoudenní summit dvaceti nejvyspělejších zemí světa. Jejich lídři v Jižní Koreji vyjádřili vůli řešit globální napětí i rizika vyplývající z devalvace měn, spory s Čínou ohledně omezení jejího exportu ale trvají i nadále.
Hlavním problémem rozdělujícím nejvlivnější ekonomiky světa zůstává měnová politika. Je to patrné i na summitu G20, který druhým dnem pokračuje v Jižní Koreji. Hlavním kamenem úrazu zůstává americké obvinění Číny, že podhodnocuje měnu, tedy Juan, a tím si zajišťuje výhodu ve vzájemném obchodování.
Nad světem se vznáší nebezpečí měnové války. Experti i politici se obávají, že velké státy se budou snažit uměle snižovat kurzy svých měn, aby získaly výhodu nad ostatními. O nebezpečí měnové války bude na dnes začínající schůzce v Soulu jednat skupina G20 - tedy 20 největších ekonomik světa.
Zemím skupiny G20 se nepodařilo zažehnat hrozbu celosvětové obchodní války. Zástupci nejvýznamnějších hospodářsky rozvinutých a rozvíjejících se zemí se na zasedání v Jižní Koreji shodli jen na tom, že je třeba přijmout opatření, která zabrání kolotoči ochranářských opatření a následných odvet zabránila.
Zástupci zemí G20 se pokoušejí zažehnat to, co v poslední době stále více expertů nazývá měnovou válkou. Třídenní summit v korejském Gyeongju, který dnes odstartovali zástupci guvernérů a ministrů financí, se totiž zaměří právě na současné napětí na peněžních trzích. Podle Pavla Hnáta z Katedry světové ekonomiky pražské Vysoké školy ekonomické by měla G20 hlavně udržet ekonomický svět v mantinelech slušného chování.
Americké ministerstvo financí má oznámit, zda podle něj Čína uměle podhodnocuje kurz juanu. Pokud se připojí ke Sněmovně reprezentantů, která už Peking označila za manipulátora, přilije pomyslného oleje do plamenů probíhající měnové války.
