Na konferenci o jaderném zabezpečení, kterou pořádá Mezinárodní agentura pro atomovou energii, má své zastoupení třeba ruská delegace. Přitom hned úvodní proslovy se nesly v duchu kritiky Ruska.
Japonsko ošetřenou radioaktivní vodu začalo vypouštět do moře loni v srpnu. Jde o odpadní vodu použitou při chlazení jaderného paliva po nehodě ve Fukušimě v roce 2011.
Šéf MAAE na tiskové konferenci hovořil o „velmi intenzivních a vyčerpávajících pracovních jednáních“ s ruskými představiteli, včetně představitelů Rosatomu a ministerstev zahraničí a obrany.
Přístroje na měření radiace nezaznamenaly dopady incidentu na prostředí mimo elektrárnu, informovala ve čtvrtek podle agentury AP společnost TEPCO, která elektrárnu provozuje.
„Aby člověk mohl provozovat tato velmi sofistikovaná velká zařízení, potřebuje určitý počet lidí, kteří vykonávají různé specifické funkce. Zatím je situace stabilní,“ dodal Grossi.
Zelenskyj dodal, že každý ruský úder, „zejména ten, který je natolik odvážný, že se zaměřuje na jaderné elektrárny a další kritická zařízení“, slouží jako argument, že tlak na Rusko je nedostatečný.
Podle jejího šéfa nezaznamenala Mezinárodní agentura pro atomovou energii žádné ostřelování největší evropské jaderné elektrárny. Situace však zůstává velmi citlivá, dodal Grossi.
Jihokorejští demonstranti vyzvali Tokio, aby své rozhodnutí vypouštět radioaktivní vodu z Fukušimy přehodnotilo. Plán japonské vlády ale už schválila Mezinárodní agentura pro atomovou energii.
„Přítomnost takových výbušnin v areálu je v rozporu s bezpečnostními standardy MAAE a pokyny pro jadernou bezpečnost a vytváří další psychologický tlak na zaměstnance elektrárny,“ uvedl Grossi.
„Experti v minulém týdnu provedli dodatečné inspekce a prohlídky v Záporožské jaderné elektrárně, ale stále čekají na přístup na střechy reaktorových budov,“ uvedla MAAE ve středečním prohlášení.
Proti plánu Tokia protestovali také jihokorejští opoziční poslanci, někteří z nich dokonce drželi hladovku. Grossi se s nimi v neděli setkal a čelil jejich ostré kritice.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před dvěma týdny uvedl, že Rusko zvažuje, že v okupované jaderné elektrárně na jihu Ukrajiny spáchá „teroristický útok spojený s únikem radiace“.
„Musíme si uvědomit, že něco takového se ještě nestalo,“ řekl šéf agentury Grossi. Japonsko podle něj bude mít konečné slovo při vypouštění, která má trvat 30 až 40 let.
„I když je opětovné připojení záložního vedení dobrou zprávou, situace ohledně vnějšího napájení elektrárny zůstává velmi citlivá,“ uvedl šéf atomové agentury Rafael Grossi.
„To, co v rámci možností děláme, je vést dialog s oběma stranami o konkrétních záležitostech,“ uvedl Guterres. Nejdůležitějším výsledkem snahy je podle něj dohoda o exportu zemědělských komodit.
Situace okolo Záporožské jaderné elektrárny je stále více nepředvídatelná a potenciálně nebezpečná, varoval v sobotu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.
Zvuky výbuchu slyšeli ukrajinští zaměstnanci elektrárny, kteří navzdory okupaci v atomovém zařízení dále pracují. „Rusové se však snažili pracovníky ‚uklidnit‘ a stopy rychle skrýt,“ tvrdí společnost.
Během úterní inspekce zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii zjistili, že v místě chybí deset barelů obsahujících přibližně 2,5 tuny přírodního uranu ve formě uranového koncentrátu.
Šéf MAAE Rafael Grossi po návratu z Teheránu upřesnil, že nová dohoda umožní MAAE znovu v íránských jaderných provozech připojit kamery, zároveň se zvýší počet inspekcí.
Podobné incidenty pozorovatelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kteří jsou v elektrárně od září loňského roku, hlásí vídeňskému ústředí v posledních dnech a týdnech téměř denně.
