Nejčastěji autoři vyprávějí příběhy politických vězňů 50. let. Takové pořady tvoří 15 procent epizod. Druhé nejčastější téma je holokaust s 11 procenty.
Podle Mikuláše Kroupy je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu,“ popisuje.
„Zrada v 38. roce, převrat v 1948, sovětská okupace v 1968... Toto všechno nás zavazuje k tomu, abychom pomáhali," vysvětluje proč jsou Češi tak ochotní pomáhat Ukrajině.
Začíná Festival paměti národa. Diskuze s pamětníky, historiky a dokumentaristy letos doplní výstava vraků ukrajinských aut dovezených přímo z oblastí rusko-ukrajinských bojů.
„Historická blízkost těchto událostí možná vyostřuje vnímání současné ruské agrese na Ukrajině. Protože je to něco obdobného,“ uvažuje bývalý ministr kultury.
Zemřel komunistický politik Miloš Jakeš, jeden ze symbolů komunistického režimu a normalizace 80. let. Jak na prominentní osoby represivního komunistického režimu vzpomínat?
Tehdy jsem si opravdu myslel, že lidí s podobným osudem už není moc, a dnes se za svou nevědomost stydím: před sedmnácti lety jich ještě žily tisíce, jen se o ně málokdo zajímal.
„Chceme, aby se Dům pážat stal nejen živým místem setkávání s historií, ale přispíval také k veřejné debatě o vztahu naší minulosti k aktuálnímu dění,“ poznamenal Kroupa.
Až překvapivě velká část Čechů zastává podle průzkumu Paměti národa názor, že za socialismu „bylo líp“. Co ovlivňuje historickou paměť národa? A není zapomínání vlastně nevyhnutelné?
Historikům, které oslovil server iROZHLAS.cz, se záměr klubu nelíbí a připomínají, že nejde o první případ, kdy chce klub vytvářet pomníky komunistické pohraniční stráži.
Prezident Zeman oznámil, že 28. října dostane státní vyznamenání i písničkář Nohavica. Podle vedoucího projektu Paměť národa Kroupy by ale měl Nohavica ocenění odmítnout.
Tři scénáristé, třináct špičkových českých a slovenských výtvarníků a třináct komiksů nakreslených podle vyprávění třinácti skutečných lidí. Třináct strhujících příběhů z válečné fronty, koncentračních táborů, komunistických kriminálů i prostředí Státní bezpečnosti. To všechno uvidí návštěvníci výstavy v pardubické galerii Fons.
