Válku, koncentrační tábory i kriminály přibližuje výstava 13 komiksů v Pardubicích
Tři scénáristé, třináct špičkových českých a slovenských výtvarníků a třináct komiksů nakreslených podle vyprávění třinácti skutečných lidí. Třináct strhujících příběhů z válečné fronty, koncentračních táborů, komunistických kriminálů i prostředí Státní bezpečnosti. To všechno uvidí návštěvníci výstavy v pardubické galerii Fons.
Všechno začalo už v roce 2001, kdy dokumentaristé z neziskové organizace Post Bellum začali natáčet rozhovory s pamětníky. Ty se ukládaly na internetový portál Paměť národa a odvysílaly na Rádiu Česko. Pak autoři projektu dostali nápad vydat knihu, která by vyprávěla formou komiksu jednotlivé příběhy pamětníků.
„Komiks je jedno z nejzajímavějších médií. Dokáže spojit výtvarné umění a scénář, psaný text,“ vysvětluje ředitel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa. Vznikla tak knížka Ještě jsme ve válce, kde je třináct komiksových příběhů od třinácti českých a slovenských výtvarníků.
„My jsme zvolili způsob, že jsme se pouze etapu ze života toho člověka pokusili zpracovat do komiksové formy,“ říká Kroupa. Autoři zvolili formu komiksu i proto, že právě tímto žánrem chtěli oslovit mladší generaci.
„Pokud chceme oslovit mladší generaci tématem moderních dějin, tématem totalitní společnosti a demokracie, tak je podle mého soudu komiks jeden z nejvhodnějších nosičů. Střední respektive mladší generace dokáže číst, dokáže si představovat a rozumí příběhu, pakliže je správně a srozumitelně vyprávěn. Pro dospělé zase může komiks nabídnout výtvarnou stránku, která opravdu patří na špičkové světové úrovni,“ popisuje Kroupa.
Komiksové příběhy z knihy teď prezentuje i výstava v pardubické galerii Fons. Samozřejmě ve zkrácené podobě. Jediným celým komiksem, který tady čtenáři najdou, je strhující příběh generála Tomáše Sedláčka.
„Člověka, který prošel východní frontou. Byl to člověk, který byl po válce komunisty mučen, obviněn z velezrady a odsouzen na doživotí,“ objasňuje šéf sdružení Post Bellum.
Generál Tomáš Sedláček dokonce na svém vlastním komiksovém příběhu s autory spolupracoval.
„My jsme ho několikrát navštívili a do detailu jsme si nechali vyprávět ty jemnosti příběhu. Když natáčíte rozhovor, tak vás v tu chvíli nezajímá, co zrovna měl estébák na stole, což jsou přesně věci, které komiksář potřebuje,“ vypráví Kroupa.
„Tohle jsme s ním všechno řešili do úplných detailů a Tomáš Sedláček se furt smál a říkal – vy ze mě budete dělat Batmana nebo nějakého komiksového superhrdinu, ale já sám sebe neuvidím, protože jsem slepý. Tak si to nechal všechno vyprávět, popsat svou ženou a pak mi volal, smál se a říkal, že je nadšený, jak jsme se s tím vyrovnali,“ dodává ředitel Post Bellum.
Dva ze třinácti strhujících příběhů z válečné fronty, koncentračních táborů, komunistických kriminálů mají vztah k Pardubickému kraji. Prvním je příběh jednoho z vůdců českého undergroundu Františka Čuňase Stárka, který pochází z Orlickoústecka, a tím druhým je skupina mladých lidí, kteří se pokusili v květnu 1949 o ilegální útěk z Československa dvěma letouny z choceňského letiště.
Výstava potrvá v pardubické galerii Fonsu až do 12. února.
