Strašný omyl ministerstva, Jurečka musí důchody disidentů napravit, míní Kroupa z Post Bellum

Před Úřadem vlády drží hladovku bývalý disident Jiří Gruntorád. Protestuje proti velmi nízkým penzím odpůrců bývalého režimu a požaduje odstoupení ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). „Tato vláda je po dlouhé době první, která deklarovala, že si váží disidentů. Jsem přesvědčen, že je to omyl,“ řekl serveru iROZHLAS ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa. Svědkem podobného protestu je ale česká společnost poprvé.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Gruntorád drží hladovku před Úřadem vlády

Jiří Gruntorád drží hladovku před Úřadem vlády | Foto: Jana Karasová | Zdroj: Český rozhlas

K protestu Gruntoráda vyburcoval případ disidenta Karla Soukupa. Ten se kvůli svému nízkému důchodu obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení. Tam mu ale řekli, že o důchod musí zažádat v Austrálii, kam nuceně emigroval. Soukup ale z Austrálie žádnou penzi nikdy nedostal. 

Kdo je Jiří Gruntorád?

Jiří Gruntorád byl od roku 1979 signatářem Charty 77, vydavatelem samizdatové literatury a členem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V letech 1980–84 byl vězněn pro podvracení republiky. Po pádu komunistického režimu se stal zakladatelem a ředitelem knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti.

Česká správa sociálního zabezpečení mu proto doporučila, ať požádá ministra Jurečku o takzvané zmírnění tvrdosti zákona – tedy přepočítání penze. Ministr ale žádost zamítl. 

Podobných případů je ale více. „Víme, že disidentů, kteří jsou opravdu ve velkém maléru a vypadli ze systému sociálního zabezpečení, jsou dvě až tři desítky. Opravdu absolutně minimální počet lidí. Ale ve skutečnosti jsou to stovky lidí, kteří potřebují nějakou pomoc a podporu. Většinou se jim jí dostává od blízkých, přátel, sousedů nebo různých spolků, jako je Centrum pomoci paměti národa,“ vypočítává Kroupa.

Podle něj je pro disidenty velmi náročné komunikovat s úřady nebo žádat o podporu. „Musíme si uvědomit, že spousta disidentů má velmi skromnou a někdy až poustevnickou povahu. Většinu života dávali v sázku svůj život, když se stavěli za druhé,“ připomíná.

Disidenti vs. prominenti

Takové lidi ale režim trestal. Kroupa popsal, že byli často vyhozeni ze zaměstnání, nemohli studovat ani pracovat ve svém oboru. „Byli donuceni vykonávat ty nejpodřadnější a nejhůře placené práce, často jako brigádu nebo dočasně. Bylo to většinou i velmi fyzicky náročně,“ říká.

Chartista Gruntorád drží hladovku. Kritizuje neřešení nízkých penzí disidentů, chce odstoupení Jurečky

Číst článek

Rehabilitace byla pro odpůrce režimu velmi složitá, někteří se jí ani nedobrali. „Po roce 1989 se třeba vraceli ze zahraničí, kde ale neuměli jazyk, a také se stahovali do poustevnického života. To je i případ Karla Soukupa,“ vysvětluje.

Kvůli tomu ani ve svobodném Československu často namohli navázat na svůj obor. „Jejich začátek byl mnohem složitější než začátek policistů nebo rozvědčíků, kteří měli kontakty po celém světě a navázali na své komunistické byznysy,“ upozorňuje.

Bývalí prominenti režimu mají často nadprůměrné důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů už připravilo zákon, který jim penze sníží. 

Za každý rok strávený za komunismu v prominentní funkci bude snížen důchod o 300 korun. Disidenti by naopak měli mít automaticky nárok na průměrnou penzi, aniž by o ni museli individuálně složitě žádat. 

Stát by měl podle Kroupy udělat vstřícný krok. „Situace, která nastala s panem Gruntorádem, je do nebe volající. Tato vláda je po dlouhé době první, která jasně deklarovala, že si váží odkazu těchto lidí. Přímo se zavázala, že je bude podporovat a povede tuto zemi k respektu bojovníku za svobodu. To bylo velmi povzbuzující,“ vzpomíná.

Jurečka není proti disidentům

Podle slov Kroupy na ministerstvu došlo ke strašnému omylu, když byla Soukupova žádost zamítnuta. „Podepsat žádost je jednoduchá věc, nikoho by to nic nestálo, jen by pan Soukup dostal pár korun navíc,“ upozorňuje. 

4:47

Přelomový soud s bývalým komunistickým pohlavárem. ‚Chyběla politická vůle,‘ míní historik

Číst článek

Ředitel organizace Post Bellum s ministrem Jurečkou případ Soukupa řešil 15. září tohoto roku. „Poslal jsem mu Soukupův příběh a poprosil ho, aby žádost podepsal. On mi slíbil, že se o to osobně zasadí a požádal mě o Soukupovo rodné číslo,“ říká.

Jenže v té době už byla žádost zamítnuta. Jurečka dokument podepsal 12. září. Kroupa nicméně věří, že celá záležitost byla nedopatření. „Jsem přesvědčen, že byl uveden v omyl a neuvědomil si, co podepisuje. Pan ministr není proti disidentům, naopak je to pro něj důležité,“ komentuje Kroupa. Jurečka by se ale podle něj měl za tuto chybu omluvit a udělat kroky k nápravě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v pondělí rozhodlo, že Soukup bude dostávat průměrný důchod. Prošetřeny pak budou i žádosti dalších disidentů. Jurečka podle svých slov v době zamítnutí žádosti nevěděl, že Soukup důchod z Austrálie nedostává.

Ředitel organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa | Foto: Tomáš Roček | Zdroj: Český rozhlas

„Celá aktuální situace kolem důchodů příslušníků třetího odboje mě velmi mrzí. To jsem také řekl osobně panu Gruntorádovi již o víkendu před Úřadem vlády,“ napsal ministr serveru iROZHLAS. S Gruntorádem v úterý debatoval také premér Petr Fiala (ODS). Podle chartisty se ale na ničem se nedohodli a hladovku tak ukončit nehodlá.

„Hodně protest pana Gruntoráda prožíváme, sám jsem za ním před Úřadem vlády byl. Je to nesmírně statečný, skromný a příkladný člověk těch nejvyšších ctností. Tohle je nehoráznost,“ dodává Kroupa.

„Já vládě navrhuji, aby vznikl fond obětem komunismu, podobný fondu obětem holokaustu, který by hned začal pomáhat,“ uzavírá.

Marie Starostová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme