Coby člen neformálního „politického kabinetu“, kde zasedali nejvýznamnější ministři koaličních stran, se účastnil mnoha klíčových jednání v mimořádně náročné době léta a nastupujícího podzimu 1938.
Necelý měsíc před prezidentskou volbou v květnu 1934 se u Masaryka začaly projevovat následky prodělané mrtvice. Nakonec se úřadu kvůli zhoršujícímu zdravotnímu stavu o rok později vzdal.
„Nejsme v katastrofických číslech, ale cítíme extrémní vystrašení do budoucna. Nevíme, kam jdeme, česká společnost očekává, že co bude dál, bude už jen horší,“ popisuje nálady ve společnosti Hořejš.
„Mladí si myslí, že moje generace si odnesla to nejlepší a jejich vyhlídky jsou horší než ty naše. A to je špatně,“ zdůrazňuje historik Timothy Garton Ash.
Dvě české učebnice bojují o prestižní evropskou cenu BELMA. Ta s názvem Soudobé dějiny třeba vede žáky k zamyšlení nad volbami lidí, kteří patřili v Československu k národnostní menšině.
Pomocí dobových artefaktů, projekcí nebo obrazů přibližuje dějiny českého národa od 8. století až do první světové války nová expozice Národního muzea.
„Jen občan, který bude chápat naši historii ve všech souvislostech, bude schopen čelit stále většímu informačnímu chaosu a zvládne rozlišit dezinformace od reality,“ uvedl Koudelka v deníku Právo.
Moderní dějiny tak, aby je pochopili malí i velcí. Novinářka Michaela Vetešková ve své nové knížce provádí čtenáře po místech spojených s významnými historickými momenty naší historie.
Vzpomenete si na historické události roku 1938? Právě na to, jaká je znalost Čechů takzvaných osmičkových výročí, se zaměřil nový průzkum organizace Post Bellum.
Dá se sepsat poučení z historie 20. století v Evropě tak, aby se vešlo do útlé stostránkové knížky? Petr Šabata a jeho čtvrteční komentář vám to řekne.