Válka na Ukrajině by se mohla rozšířit do Podněstří. Jak charakterizovat tento separatistický region v Moldavsku? Server iROZHLAS.cz popisuje jeho současnou podobu i historické asociace.
Incident přichází den poté, co ministerstvem státní bezpečnosti v Podněstří otřásly výbuchy. Tamní ministerstvo vnitra sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu stříleli z granátometů.
Moskva chce plně ovládnout Donbas a jih Ukrajiny, řekl v pátek ruský generál. Podle Kyjeva tím Rusko popřelo svá předchozí prohlášení, že nemá územní ambice a prokázalo úmysl Ukrajinu okupovat
Kišiněv||Zuzana Machálková|Zprávy ze světa|Od zpravodaje z místa
Jacobyho příběh je trochu jako z filmu. Čtyřicátník pochází z amerického Portlandu. V minulosti třeba rybařil na Aljašce. Pak se ale na internetu seznámil se svojí ženou Valerií, Ukrajinkou.
Zatímco ukrajinskou armádu podporují dodávkami zbraní a dobrovolníky státy NATO, ruská válečná koalice je menší. Speciální operace ale na Ukrajině provádí také jednotky Vagnerovců nebo Čečenců.
Dobrovolníci se o chlapce na hranicích postarali. Díky telefonnímu číslu, které měl chlapec na ruce, se podařilo policii zkontaktovat jeho blízké, kteří si jej následně vyzvedli.
Zástupkyně vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Kelly Clementsová v rozhovoru se CNN v noci na sobotu uvedla, že válka z Ukrajiny vyhnala nejvíce lidí do Polska.
Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.
Z Pojarova pohledu by bylo nemoudré Rusku ustupovat. Obratem totiž přijdou nové požadavky a to by k deeskalaci napětí nepřispělo. Podle velvyslance Landovského je důležité udržovat dialog.
Prezidentská kancelář plánuje, jak Miloše Zemana na summit dostat. Hradní mluvčí pro iROZHLAS.cz potvrdil, že jednou z variant je prezidentova účast přes video.
Dosud nejsilnější socialistickou stranu bývalého proruského prezidenta Igora Dodona, která před volbami spojila síly s komunisty, podpořilo podle ranních údajů 27,36 procenta hlasujících voličů.
Novinářům z Rise Moldova se pak podařilo muže dohledat pomocí čísla pasu v zahraniční databázi cestujících v letecké dopravě, která je k dispozici na černém trhu.
Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála výběrové řízení na jeho vybudování.
Pro Rusko, které ovládá separatistické Podněstří, odtržené od Moldavska v krvavé válce po rozpadu Sovětského svazu, je používání ruštiny důležité. A to i jako nástroj a příležitost k uplatnění vlivu.
„Získala velmi silný mandát, když dostala skoro milion hlasů, což je zatím nejvíc v historii Moldavska,“ říká velvyslanec EU v Kišiněvu Peter Michalko.
Po sečtení více než 99 procent hlasů je patrné, že bývalou premiérku Sanduovou v přímé volbě hlavy státu podpořilo 35,77 procenta, zatímco pro Dodona hlasovalo 32,87 procenta voličů.
Na letišti byla ve čtvrtek opravdu velká tlačenice, podle fotografií z místa se na bezpečnou vzdálenost příliš ohledu nedbalo. Během pátečních odletů už byla situace lepší a lépe koordinovaná.
Prozápadní premiérka vyčetla ústavnímu soudu, že svými rozhodnutími se de facto podílel na pokusu opoziční strany miliardáře Plahotniuka udržet se u moci i bez podpory parlamentní většiny.
Moldavský ústavní soud v neděli zbavil úřadu prezidenta Igora Dodona, který odmítl rozpustit parlament, jak mu ukládá ústava, protože se mu v zákonem stanovené lhůtě nepodařilo sestavit vládu.
Americký Federální úřad pro vyšetřování v této souvislosti stále pátrá po pětici ruských občanů, kteří se prý podíleli na okrádání obětí v USA o miliony dolarů.
Proevropští demokraté za socialisty zaostávají o čtyři a půl procentního bodu, až na třetím místě je vládní Demokratická strana. Socialisté slíbili v případě vítězství vypovědět asociační smlouvu.
Proti sobě stojí prozápadní politická formace v čele se současnou vládnoucí proevropskou Demokratickou stranou a proruští socialisté podporovaní prezidentem Igorem Dodonem.
Cizinců, kteří do Česka přijeli legálně, ale zůstali zde i po uplynutí povolené doby, loni cizinecká policie odhalila 4653. Běženců, pro něž bylo Česko tranzitní zemí, bylo 191.
Loni bylo za celý rok uloženo zaměstnavatelům za nelegální zaměstnávání 440 pokut za zhruba 85,7 milionu korun. Letos už je pokut jen za dobu do konce července přes 270 za celkem 76,6 milionu.