Po sečtení více než 99 procent hlasů je patrné, že bývalou premiérku Sanduovou v přímé volbě hlavy státu podpořilo 35,77 procenta hlasujících občanů, zatímco pro Dodona hlasovalo 32,87 procenta voličů.

Podle agentury APA mnozí voliči nedorazili kvůli strachu z nákazy koronavirem, který se v poslední době v zemi rychle šíří. Velký zájem o hlasování byl ale mezi Moldavany žijícími v zahraničí.

Opozice obvinila úřady z volebních podvodů, podle ní do Moldavska směřovaly autobusy s voliči ze separatistické proruské republiky Podněstří. Sanduová, někdejší ekonomka Světové banky, která se do druhého kola voleb dostala i před čtyřmi lety, proto vyzvala k rezignaci ministra vnitra a šéfa ústřední volební komise.

Zemí v minulých letech otřásly politické krize i kauza finančních podvodů, při kterých se z moldavského bankovního systému ztratila jedna miliarda dolarů (skoro 24 miliard Kč). Na politické scéně se střídají představitelé usilující o sbližování s Ruskem a ti, kteří naopak prosazují těsnější vztahy s Evropskou unií. Ani jedna z těchto protichůdných snah ale nedokáže získat jasnou podporu většiny obyvatel.

Dodon zastává funkci prezidenta od roku 2016 a slibuje, že bude pokračovat podle něj ve výhodné spolupráci s Ruskem. V zemi, kde většina lidí mluví rumunsky, prosazuje také povinnou výuku ruštiny. Podporu mu otevřeně vyjádřil jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Sanduová naopak slibuje sbližování země s Evropskou unií a vytvoření pracovních míst, což má zastavit exodus obyvatel do zahraničí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít