Moldavsko je jedna z nejchudších zemí Evropy. Je to stát geograficky polapený v šedé zóně geopolitického souboje o vliv mezi Ruskem a Západem. Tamní oligarchové dokázali tuto skutečnost naplno využít k vlastnímu obohacení i získání politické moci a vlivu na všechny sféry společenského života.

Komentář Kišiněv 6:29 26. února 2019 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V duchu mnohokrát osvědčeného přístupu „Rozděl a panuj!“ ambiciózní lidé přispěli k rozdělení společnosti. Jedna část chovající sympatie k Rusku se mohla uchýlit především do náruče socialistů, kteří poslední roky strávili v opozici.

V moldavských volbách zvítězili proruští socialisté. Osud asociační dohody s unií je nejistý

Číst článek

Další část společnosti, která si slibovala demokratické reformy a prosperitu na západní způsob, se zase mohla uchýlit pod křídla doposud vládnoucí Demokratické strany nebo její vládní předchůdkyně Liberálně demokratické strany.

V roce 2012 Moldavané a ostatní Evropané slyšeli ujišťování o prozápadním a proevropském směřování země.

Úspěch nového hnutí

Německá kancléřka Angela Merkelová nahlas uvažovala o budoucím unijním členství Moldavska, s nímž také Evropská unie v roce 2014 podepsala asociační dohodu. Už po několika letech se ale ukázalo, že prohlašovat se za prozápadního politika, zcela oddaného hodnotám Evropské unie, může být jen součástí soukolí výtahu k bohatství a vlivu.

Mezi lety 2014 až 2015 se provalil skandál vyvedení miliardy dolarů ze tří moldavských bank. Z ukradení téměř osminy hrubého domácího produktu celé země jsou podezřelí politici a jejich spojenci z hlavních opozičních i vládních stran.

Moldavský systém se měl také podílet na praní peněz, které korupčníci ve státní správě a organizovaný zločin měli vyvést z Ruska. Celková škoda v přepočtu přes 13 miliard českých korun. Podle ruského ministerstva vnitra se na všem měl podílet dosavadní premiér Moldavska.

Situace došla tak daleko, že německý think-tank Výbor pro zahraniční záležitosti vydal následující hodnocení: „Moldavsko je bezpochyby zemí, od níž se mohou ostatní státy Východního partnerství poučit, jak se nemají chovat, pokud si chtějí zachovat dobré vztahy s Evropskou unií“.

Moldavsko volí parlament. V sázce je proevropské směřování země

Číst článek

Zklamání Západu z Moldavska jen dále vystihuje prohlášení Evropského parlamentu, podle něhož je země „stát v zajetí zájmů oligarchů“.

Nikoho tedy nemůže překvapit finální rozhodnutí Evropské unie snížit v letech 2017 a 2018 finanční podporu Moldavsku o 20 milionů eur. Úvahy o úplném zastavení pomoci jsou jen logické vyústění současného neutěšeného stavu.

V čerstvě proběhlých volbách tedy Moldavané hlasovali v atmosféře poznamenané korupčními skandály, v kulisách všudypřítomné chudoby a pokračování zápasu o směřování Východ, nebo Západ. Posledně jmenovaný spor ale vypadá, že je jen vějičkou pro voliče, falešným soubojem pro lidi i média, zatímco ve skutečnosti hlavním politickým silám vyhovuje.

Poučení pro Západ

Určitou naději skýtá volební úspěch nového politického hnutí, které vzniklo v reakci na korupční skandály. Vystupuje v koaliční platformě nazvané ACUM. Nezávisle na výsledku aktuálních voleb je zřejmé, že snaha přiblížit Moldavsko principům platným na Západě přišla činností místních politiků vniveč.

Evropská unie a celý Západ by se měly v budoucnu vyvarovat dávání dalších bianco šeků těm, kteří deklarují svou věrnost hodnotám demokracie, liberalismu a právního státu výměnou za finanční a politickou podporu Západu dříve, než něčeho skutečně dosáhli. Často dochází ke schematickému zjednodušujícími vnímání v duchu „my a oni“, čehož si bohužel všimli oligarchové nejen v Moldavsku.

Poučení plyne také konkrétně pro Českou republiku. Můžeme být rádi, že jsme do Evropské unie vstoupili dříve, než bylo pozdě.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít