Desetiletí šlo o region mimo zorné pole většiny Evropanů, v posledních týdnech se však o Podněstří mluví stále více. Především proto, že by separatistické území v Moldavsku mohlo vytvořit most s jižní částí Ukrajiny, kterou se nyní Rusové vehementně snaží získat. „Ve finále by Podněstří nehrálo zásadní roli, ale symbolický a mezinárodně-politický význam,“ domnívá se odborník na postkomunistickou transformaci ve středovýchodní Evropě Jiří Kocián.

Analýza Tiraspol/Kišiněv 6:20 29. dubna 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Moldavané se v úterý probudili do rána, kdy exploze vyřadily z provozu dva rozhlasové vysílače v Podněstří. Bezpečnostní rada separatistického regionu podle agentury TASS následně oznámila, že se její vojenská jednotka stala terčem „teroristického útoku“.

Prezidentka Maia Sanduová na to reagovala s tím, že za incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a že útoky jsou pokusem o vyostření napětí. Velení ruské armády minulý týden oficiálně deklarovalo svůj cíl ovládnout východ a jih Ukrajiny. Tyto aktivity dávají tušit, že by se válka mohla přesunout právě do Moldavska, a to přes proruský separatistický region Podněstří.

„Je vysoce pravděpodobné, že se jednalo o organizovanou provokaci – už z toho důvodu, že byly výbušniny nastraženy tak, aby nikomu neublížily a neponičily okolní majetek. Zdá se, že se jednalo o rozvíření okolního prachu. Možná za tím stojí idea mobilizace ze strany podněsterského obyvatelstva? Upřímně řečeno si nedokážu představit, že by se Podněstří přepnulo do režimu válečného stavu a začalo by povolávat brance,“ řekl pro iROZHLAS.cz Jiří Kocián zaměřující se na otázku regionů a národnostních menšin.

V Podněstří se nachází na 1500 vojáků, již tvoří jednotky „ruské mírové mise“, které na místě jsou od roku 1992, jejich přítomnost je součástí mírové dohody po válce o nezávislost Moldavska. Kocián nicméně pochybuje o bojeschopnosti jednotek.

„Nabízí se, že by Podněstří bylo využito jako základna, která by změnila strategickou frontovou mapu. Ale je tam problém, že nemá přístup k moři, takže idea toho, co se stalo na Krymu – že by přijela černomořská flotila a vylodila by tam kontingent – de facto není možná, aniž by (Rusové) překročili jiné moldavské nebo ukrajinské území,“ zdůraznil.

List The New York Times napsal: „Existují oprávněné obavy, že Podněstří je Putinova další zastávka.“

Odborník na postsovětský prostor Jan Šír z Institutu mezinárodních studií před časem pro iROZHLAS.cz analyzoval možné zapojení Podněstří do konfliktu na Ukrajině za předpokladu, že předpokládaným ruským cílem je propojení jižního pobřeží Ukrajiny až na hranice moldavského Podněstří.

Samozvaná republika

Jaký je vztah mezi centrální vládou Moldavska a separatistickým regionem Podněstří? Pro objasnění je nutné se vrátit do období rozpadu Sovětského svazu a války mezi zmíněnými částmi.

Podněstří se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení země s etnicky, jazykově a historicky spřízněným Rumunskem. 

Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky. Ty si vyžádaly na tisíc obětí a ukončila je až mírová dohoda. Nad územím proruských separatistů ale ztratila vláda v Kišiněvě kontrolu, klíčovým stabilizačním prvkem pro separatisty jsou ruské jednotky.

Rozlohou je podlouhlé Podněstří velké asi jako Pardubický kraj. Kromě mezinárodně-politické izolace jde o region izolovaný také geograficky. Od zbytku Moldavska ho dělí tok řeky Dněstr.

„Problém a komplikovanost moldavské situace spočívá v tom, že Podněstří je jednoznačně proruské. Ale oni vlastně ani nemají žádnou jinou variantu, kterou se vydat. Tam není realistické rozvíjet nějaký jiný proud myšlení a zahraniční politiku, pokud si chtějí samostatnost udržet,“ uvedl Kocián.

Rusové se snaží Podněstří vtáhnout do konfliktu na Ukrajině i přes tvrzení, že na tomto místě dochází útlaku rusky mluvícího obyvatelstva. To je ale podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavla Havlíčka vyloučené. „Rusky mluvící obyvatelstvo tam má naopak velmi výsostné postavení s ohledem na propojení separatistických autorit na Moskvu,“ uvedl v Interview Plus.

Etnická a jazyková otázka

Ruština je navíc v celém Moldavsku nadále brána jako hlavní dorozumívací jazyk mezi Moldavany, Rusy, Ukrajinci i obyvatelstvem v Podněstří nebo v autonomním územím na jihu Moldavska Gagauzsku, kde tvoří většinu turkický národ Gagauzů.

Rusko chce podle generála ovládnout Donbas a jih Ukrajiny. Plánuje spojení se separisty v Podněstří

Číst článek

Existují tři hlavní identitární proudy, jak uvažovat o moldavském národu. Jedni o sobě mluví jako o součásti rumunského národa a dlouhodobě podporují ideu sjednocení. „Střední proud“ je reprezentovaný těmi, kteří uznávají kulturní spřízněnost s Rumunskem, ale chápou Moldavsko jako samostatnou entitu. Poslední je pak svým způsobem nejvíce proruský, nikoliv však v etnickém pojetí.

V zemi se třetina obyvatel hlásí k moldavské, třetina k ukrajinské a třetina k ruské etnicitě. Jaké jsou ale jejich pozice k vnímání současnému válečného stavu, není jisté. Podle odborníka z Katedry ruských a východoevropských studií ani neexistuje relevantní průzkum veřejného mínění, ze kterého by se dalo vycházet: „Nefungují nezávislé agentury a stát nemá kapacitu na to, aby ho sám vygeneroval. Těžko se domnívat,“ zhodnotil to pro iROZHLAS.cz Kocián.

Havlíček řekl, že etnická situace v Podněstří je velmi zrádná. „Lidé tam ale žijí v takovém velmi specifickém, izolovaném ekosystému. Příliš se tam nerozlišuje, kdo je Rus a kdo Ukrajinec. I proto, že lidé, kteří tam zůstali, jsou do velké míry identifikováni se starými sovětskými nostalgiemi,“ popsal s tím, že pokud by se měli přiklonit k nějakému narativu, tak spíše k tomu ruskému.

To přitom do velké míry kopíruje i dělení moldavské společnosti, která je částečně typická pro svoji ruskojazyčnost. Což Havlíček popisuje jako jeden z dlouhodobých strukturálních problémů Moldavska. Třeba tím, že vznikají a na politické scéně se uplatňují strany, které jsou pozitivně nakloněny k Rusku.

„Rusku destabilizace tohoto regionu zásadním způsobem pomáhá. Samotní představitelé Podněstří by ale byli asi nejradši, kdyby region fungoval v nějakém vzduchoprázdnu a aby byli pokud možno od konfliktu na Ukrajině co nejdále,“ nastínil analytik AMO.

Obávají, že je válka smete, protože jde podle Havlíčka o velmi slabou entitu – „sovětský skanzen“, který drží u moci jen ruští vojáci. „Kdyby dnes z regionu zmizeli, tak nemá separatistická vláda jakoukoliv šanci přežít.“

Pilíře: ekonomika, zemědělství

Důležitou roli hrají samozřejmě finance. Moldavsko je jednou z nejchudších oblastí Evropy, je silně založeno na exportním zemědělství. Známé je díky svým vínům a v této souvislosti i s kritikou zneužívání dotací a korupcí na domácí scéně. Pevné ekonomické vazby má na Rumunsko.

„Podněstří si zachovává značnou ekonomickou autonomii (ve vztahu ke zbytku Moldavska) a garantem jeho existence je v tomhle ohledu také do jisté míry Rusko,“ komentoval to Kocián. Zmínil například napojení na ruskou energetickou síť a neplacení za dodávky. Druhým dechem ale upozornil, že o tom z regionu nejsou přesné informace.

Havlíček pak uvedl, že v Podněstří se koncentruje velká část moldavského průmyslu i energetické kapacity: „Pojďme si nalít čistého vína, v uplynulých 30 letech moldavské úřady s těmi podněsterskými velmi aktivně spolupracovaly i proto, že na nich byly do určité míry závislé… třeba z hlediska poskytování energie.“

Vazby na Západ

Moldavská prezidentka Maia Sanduová krátce po ruské invazi na Ukrajinu řekla, že se v důsledku toho její země necítí bezpečně. Ona i další moldavští představitelé se jinak snažili vyhnout rozdmýchávání napětí. Loni v parlamentních volbách totiž zhruba třetina Moldavanů hlasovala pro strany podporující Rusko.

„Dlouhodobě se snažila vystupovat velmi neutrálním způsobem. Příliš neprovokovala Rusko, zároveň se snažila být vstřícná vůči domácím voličům, kteří pochází z etnického spektra, jež se vnímá postsovětsky. Během předvolební kampaně si dávala záležet, aby prezentovala své projevy a program v moldavštině, rumunštině a zároveň ruštině. Po vítězství poděkovala voličům ve všech etnických jazycích – i gagovštině nebo bulharštině,“ zhodnotil vystupování prezidentky Kocián.

I svými současnými kroky Sanduová podtrhuje moldavský prozápadní diskurz. Cílem má být vstup do Evropské unie, k čemuž Moldavané směřují už více než deset let.

Není to primárně motivováno válkou na Ukrajině. Tento krok podporují všechny strany, vyjma extrémních. Podle experta na středovýchodní Evropu tím tak nemůže argumentovat ani Rusko v rámci potenciální antikampaně – jako to třeba dělá v případě ukrajinské přihlášky.

Pro vstup do evropského společenství by však mohla být problematický otázka územní celistvosti. Jedním z předpokladů vstupu země do Evropské unie je schopnost kontrolovat své území a mít vyřešené teritoriální spory. To Moldavsko nyní nesplňuje.

„Jsem přesvědčen, že v dlouhodobé perspektivě Moldavsko by bylo připraveno se Podněstří vzdát,“ řekl Kocián s tím, že vojenské intervence centrální vlády vůči separatistickému regionu nedávají smysl, reintegrace se po tři dekády také nepodařila. „Realistické uvažování zisků a ztrát by převážilo. Druhá otázka je, jestli Evropská unie má zájem v tom, aby vzniklo nezávislé Podněstří.“

Nicméně dodal, že minimálně politická reprezentace separatistického regionu nemá zájem o demokratické střídání sil, nesnaží se o integraci do zbytku země a tím pádem mu pouze brání v zapojení do společenství.

Mezinárodně Podněstří uznaly jen další sporná území jako Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie. Zatím všechny pokusy o průlom v řešení sporu skončily neúspěšně.

Poslední jednání mezi Moldavskem a Podněstřím - za účasti zprostředkovatelů z Ruska, Ukrajiny a OBSE a dalších západních představitelů - se uskutečnilo v říjnu 2019 v Bratislavě. Motivací byl podněsterský návrh na „rozvod po vzoru Československa“. S úspěchem se ale nesetkal.

Anna Urbanová, Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít