Koaliční špičky v úterý jednaly na Úřadu vlády o vývoji platů a dalších tématech, jako je pomoc lidem postiženým skokovým růstem cen energií. Výsledky hodlají oznámit až ve středu po jednání vlády.
Státní podnik už v roce 2016 kvůli nerovnému odměňování žaloval olomoucký řidič Petr Hradil. A uspěl. Soud jasně řekl, že kolegové na stejné pozici mají brát stejně v Praze i v Olomouci.
Česko by podle Středuly nemělo mít ambici být zemí levné práce, odbory proto navrhují stanovit výši minimální mzdy na 18 tisíc korun. „Myslíme si, že je to dosažitelná hladina,“ říká v rozhovoru.
Sociální demokraté původně požadovali plošné přidání všem o 3 000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy.
Kvůli stávce musejí miliony cestujících počítat s výraznými omezeními. Stejně jako během předchozích protestů ani teď nejezdí přímé vlaky mezi Berlínem a Prahou.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů to přirovnává k situaci po roce 2009, kdy podle něj škrty a úspory vyvolaly ekonomickou krizi, jaká neměla obdoby u našich sousedů.
V hrubém zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento.
Antivirus měl bránit propouštění. Poskytují se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize.
Každý čtvrtek vycházeli lidé do ulic a zdravotníkům tleskali. Dnes o podporu žádají sestry a lékaři. „Je fajn, že nám lidé tleskali, ale musíme taky platit složenky,“ řekla šéfka odborů.
„Jedním z důvodů může být, že ženy často pracují ve školství či ve zdravotní a sociální péči, kde se zvýšily platové tarify," uvedl Dalibor Holý z Českého statistického úřadu.
„Rozdíly v odměňování mezi muži a ženami mají mnoho důvodů, platová diskriminace je ale nejvíce zavrženíhodným z nich. Za stejnou práci náleží stejná odměna,“ zdůraznila Jourová.
Lidé na home office by podle něj v modelovém případě dostali třeba 70 nebo 80 procent měsíčního výdělku, zbytek by šel postiženým profesím. Jak by systém fungoval, blíže nepopsal.
Bonus k náhradě mzdy budou dostávat lidé podle výše svého výdělku, celková částka by nesměla překročit 90 procent jejich průměrného výdělku. Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent mzdy.
Opatření má zatím platit rok, v příštím týdnu je projedná dozorčí rada. Snižování mezd, které by mělo být zhruba desetiprocentní, se nebude týkat všech 15 000 zaměstnanců podniku.
Ministři připouštějí, že nejde o ideální řešení, protože lidé s jinými nemocemi na tom budou stále stejně. „Je to samozřejmě trochu nesystémová věc,“ řekl Havlíček.
Dispečeři už přišli o jednou ze složek svého platu - pohyblivou část. Nyní jim vedení státního podniku chce snížit i druhou, základní. To se ale nelíbí Českému sdružení řídících letového provozu.
Mzdy v České republice rostou téměř dvakrát rychleji než v Německu nebo na Slovensku. Inflace ale dosahuje nejvyšších úrovní ve střední Evropě, aktuálně 2,9 procenta.
Firmy, které si odložily platbu pojistného za květen až červenec, zaplatí snížené penále. Místo 4,5 procenta dlužné částky připlatí jedno procento. Vše ale musí uhradit do 20. října.
Právní expertka z Hospodářské komory Kateřina Kozáková uvedla, že častější vyplácení mezd by mohlo být výhodné i pro některé firmy - zvlášť po koronavirové krizi.