Středula o mzdách: Mluvíme o zemi pro budoucnost, ale český zaměstnanec žije ještě v minulém století
Z hlediska nezaměstnanosti patří Česká republika k evropské špičce. Nedostatek zaměstnanců dokonce brzdí pokoronavirovou obnovu. Je tedy ideální doba na to říct si o vyšší plat, domnívá se předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „V roce 2022 se předpokládá dynamický růst ekonomiky. To by po 30 letech velmi nízkých mezd mohla být šance na mzdové přibližování západním sousedům.“
Tripartita se ale při jednání neshodla právě na výši růstu mezd. „Bylo to velmi ostré, speciálně kolem minimální mzdy. Zaměstnavatelé přišli s růstem pod úrovní toho, co už dnes mají například na Slovensku,“ říká host Interview Plus Jana Bumby a připomíná, že také Polsko nechává v otázce minimální mzdy Českou republiku daleko za sebou.
Josef Středula: Mluvíme o zemi pro budoucnost, ale český zaměstnanec žije ještě v minulém století
„Považujeme to za neakceptovatelné. Jestliže hovoříme o České republice jako o ‚country for the future‘, tak v tomto případě zaměstnanec žije stále ještě ve 20. století.“
Česko by podle Středuly nemělo mít ambici být zemí levné práce, odbory proto navrhují stanovit výši minimální mzdy na 18 tisíc korun. „Myslíme si, že je to dosažitelná hladina.“
To, co šéfa odborářů znepokojuje, jsou slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který připouští, že o minimální mzdě by mohla rozhodnout až příští vláda. Znamená to, že má předseda vlády z rozhodnutí strach a bojí se odlivu voličů, ptá se.
„Ten, kdo pracuje, by měl být odměněn tak, aby se za to dalo slušně žít.“
Josef Středula
„V tom případě bych chtěl, aby vláda skutečně rozhodla – aby se ukázalo, do jaké míry jen mluví o tom, že pomáhají nejslabším, a do jaké míry to bude reálná skutečnost.“
Často skloňované Německo, které je ve výši platů daleko před Českou republikou, aktuálně diskutuje o zvýšení minimální mzdy z 9 na 12 eur na hodinu, upozorňuje Středula s tím, že tamní minimální mzda je vyšší než tuzemský průměr.
„Ten, kdo pracuje, by měl být odměněn tak, aby se za to dalo slušně žít,“ apeluje Středula.
Platy u ledu
„Donedávna se říkalo, že by se měly zmrazit platy státních zaměstnanců. Přitom poslancům, senátorům, ministrům a předsedovi vlády se automatem od 1. ledna 2022 zvýší jejich plat o 6 procent – a to ze základu, který je násobkem průměrné mzdy v platové sféře. A těm, kdo mají platy nízké, vláda naordinovala nulový růst, tedy pokles jejich reálných příjmů,“ připomíná debaty nad státním rozpočtem Středula.
Vláda nenašla s odbory dohodu o růstu platů. O návrzích budou jednat experti
Číst článek
Odbory navrhují přidat každému, kdo pracuje pro stát, 3 tisíce korun do tarifu. Debata mezi státem a odbory zatím k výsledku nedospěla. A naopak se jako téma objevilo zmrazení platů politiku.
To, že o politických platech mluví bezprostředně před volbami, považuje Středula za předvolební hru. „Jestli má vláda většinu, tak už to mohlo být dávno odhlasováno. Myslím si, že je to opravdu veliká hra na voliče a ještě to dopadne docela slušnou fraškou,“ soudí a dodává:
„Je vidět, že mnohdy to funguje tak, že jednomu káží vodu a sami pijí víno.“
Kdo chybí na trhu práce
Pokud jde o nízké procento nezaměstnanosti, je potřeba si uvědomit, jaká místa na českém trhu práce přebývají. „Z více než 70 procent jsou to pozice pro základní a nižší vzdělání. Pokud se tedy bavíme o tom, jestli jsme zemí budoucnosti, tak podle nabídky na trhu práce o žádné budoucnosti mluvit nemůžeme.“
Host Jana Bumby upozorňuje na to, že jeden nezaměstnaný se nerovná jednomu nabízenému místu, svou úlohu totiž hraje nejen vzdělání a kvalifikace pracovníka, ale i to, jestli žije v dosahu volné pozice.
„Když se například propouští lidé ze Sokolovské uhelné z důvodu vysokých cen emisních povolenek, nebude tak jednoduché najít si práci přímo v tomto regionu a může tak vzniknout místní disproporce.“
Pro řešení takových případů navrhla Českomoravská konfederace odborových svazů vládě udělat z postižených regionů „pozitivní laboratoř“ různých aktivit a přístupů, které by lidem pomáhaly vrátit se na trh práce, uzavírá Středula.
Jak se odborové svazy staví k otevírání trhu práce cizincům ze třetích zemí? A kteří zaměstnavatelé si zaslouží pochvalu? Poslechněte si celý audiozáznam Interview Plus Jana Bumby.
