Spor se týká mezd asi 120 000 zaměstnanců v závodech značky Volkswagen, kde platí zvláštní dohoda o mzdách. Vedení zatím odmítá jakékoliv jejich zvýšení, naopak plánuje snížení mezd o 10 procent.
Na bydlení, jednu ze základních jistot, dáváme stále víc peněz. Svou roli v tom hraje i energetická krize – a opět se ukazuje, že nájemníci patří ke zranitelným skupinám společnosti.
Zaměstnanci s nízkou výplatou mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Studie navrhuje dvě varianty, jak by se situace zaměstnanců, speciálně těch nízkopříjmových, mohla zlepšit.
Úřad práce jim nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně.
Podpora se týká firem, jejichž zaměstnanci nemohou pracovat buď kvůli tomu, že záplavy znemožnily fungování podniku, nebo protože odstraňují následky škod na svém majetku.
Pokud je podnik vytopený a nebude možné výkon práce provádět na jiném místě, jedná se v tomto případě o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu.
O hromadném propouštění se bude jednat v úterý od 10.00 v Hotelu Kovák. Odboráři zároveň vyzvali zaměstnance, aby v tento den přišli vyjádřit svůj názor na dění v podniku.
Zhruba půl milionu pracujících v Česku tvoří lidé, jejichž zaměstnávání a mzdy nějakým způsobem reguluje stát. Nejen v posledních letech se tito lidé stali terčem mnoha politických útoků.
V pořadu Českého rohlasu Plus Pro a proti diskutují místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Bez pomoci se ocitly necelé dvě stovky lidí z dceřiné společnosti Liberty – firmy LEPO. Pracovníkům slévárny na účet nedorazila výplata, ale o náhradu mzdy od státu ani půjčku od kraje žádat nemůžou.
Průměrná mzda v soukromém sektoru vyjádřená v eurech se v Česku letos meziročně zvýšila o šest procent na 1779 eur (43 716 korun). Polské mzdy překonaly ty české.
Bez započtení růstu cen roste průměrná mzda v Česku vytrvale již od začátku roku 2014. Reálně ale kvůli vysoké inflaci od posledního čtvrtletí roku 2021 až do konce roku 2023 klesala.
„Plošné uplatnění výplaty v eurech je ekonomický nesmysl,“ říká ekonom Lukáš Kovanda. „Proč někomu bránit v tom, aby uzavřel dobrovolně kontrakt, jaký chce,“ oponuje ekonom Dominik Stroukal.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
Odbory žádají navýšení platů o 15 procent a také diskusi o vytvoření nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc, při volbách do Evropského parlamentu.
Pod hranicí důstojného výdělkuje podle ekonoma Jana Bittnera asi 2,7 milionu zaměstnaných, tedy 67 procent. Předloni to bylo 63 procent a před krizí 41 procent, upřesnil.
Doktorské studium se má výrazně proměnit, přichází s tím novela vysokoškolského zákona. Ve středu ji probere vláda. Doktorandi by podle návrhu měli být lépe placeni, na druhou stranu jich bude méně.
Operace „Středulův pád“ zkrachovala. Ti odboráři, kteří ji ventilováním předákových nezaplacených členských příspěvků spustili, zjevně zapomněli, že je nutné také mít koho na ni následně posadit.
Reálná mzda v Česku by se za letošek mohla zvýšit zhruba o tři až čtyři procenta. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).