Průměrná mzda v českém privátním sektoru je menší než minimální mzda v Irsku, Nizozemí, Belgii či Francii. Argument, že všechny tyto země mají daleko vyšší náklady na život, platí jen částečně.
Sezimovo Ústí (Táborsko)||ČTK|Ekonomika|Aktualizováno
Zaměstnanci, kterých je zhruba 120, zatím mzdy dostali, ale za květen výplaty pravděpodobně už nedostanou, uvedl Jiří Ryzka, předseda základní organizace odborového svazu Kovo Kovosvit.
„Růst české ekonomiky nad dvě procenta byl velmi optimistický. Za současného ekonomického modelu ho považuji za velmi nepravděpodobný,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková.
Potřebných zhruba deset miliard korun má být přesunuto z jiných rozpočtových kapitol, uvedl ve středu ministr Mikuláš Bek ve Sněmovně na dotazy opozičních poslanců.
Odborníci spočítali, že minimální důstojná mzda byla loni v celé ČR 46 tisíc korun hrubého, v Praze a v Brně skoro 54 tisíc. Co může udělat stát, aby měli lidé dostatečný životní standard?
Na český pracovní trh přichází díky flexi novele řada změn. Vláda si tak slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. „Myslím si, že jsme na to dlouho čekali,“ říká o změnách Dvořák.
Odbory zahajují mezi zaměstnanci sběr podpisů na podporu případné stávky. „Bohužel neexistuje mnoho jiných východisek,“ napsali odboráři. Vyjádření automobilky zatím není známé.
„Mzdy jsou v Česku relativně nízké. Musíme se bavit o tom, čím to je a jak to změnit,“ zdůrazňuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.
Vlivem stagnujících platů ve veřejné sféře se pod důstojnou hranici propadali lidé pracující pro stát. Vykompenzoval to vyšší nárůst mezd v soukromé sféře.
Konec loňského roku se v mnoha podnicích nesl ve znamení propouštění. Hromadně se zbavilo 5500 zaměstnanců přes 50 firem, což je násobně víc než koncem roku 2023.
Příští rok se víc než polovina lidí v Česku chystá šetřit. A to hlavně na oblečení, dovolených, potravinách, sportu a kroužcích – ukázal to prosincový průzkum agentury Median pro Český rozhlas.
A jak ve skutečnosti vypadá náš trh práce? „Je zamrzlý. Lidé nejsou příliš ochotní změnit práci a zůstávají v zaměstnání i za ne zcela adekvátních podmínek,“ míní Tomáš Ervín Dombrovský.
Podle generálního ředitele personální společnosti Randstad Martina Jánského by zaměstnance uspokojilo alespoň desetiprocentní navýšení. A v některých případech by se ho skutečně mohli dočkat.
Spor se týká mezd asi 120 000 zaměstnanců v závodech značky Volkswagen, kde platí zvláštní dohoda o mzdách. Vedení zatím odmítá jakékoliv jejich zvýšení, naopak plánuje snížení mezd o 10 procent.
Na bydlení, jednu ze základních jistot, dáváme stále víc peněz. Svou roli v tom hraje i energetická krize – a opět se ukazuje, že nájemníci patří ke zranitelným skupinám společnosti.
Zaměstnanci s nízkou výplatou mají tak vysoké daně a odvody, že je to nemotivuje pracovat. Studie navrhuje dvě varianty, jak by se situace zaměstnanců, speciálně těch nízkopříjmových, mohla zlepšit.
Úřad práce jim nahradí polovinu vyplacených částek zaměstnancům či dohodářům za dobu, kdy nemohli kvůli záplavám pracovat. Na pracovníka bude možné získat včetně odvodů až 18 400 korun měsíčně.
Podpora se týká firem, jejichž zaměstnanci nemohou pracovat buď kvůli tomu, že záplavy znemožnily fungování podniku, nebo protože odstraňují následky škod na svém majetku.
Pokud je podnik vytopený a nebude možné výkon práce provádět na jiném místě, jedná se v tomto případě o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu.
O hromadném propouštění se bude jednat v úterý od 10.00 v Hotelu Kovák. Odboráři zároveň vyzvali zaměstnance, aby v tento den přišli vyjádřit svůj názor na dění v podniku.
Zhruba půl milionu pracujících v Česku tvoří lidé, jejichž zaměstnávání a mzdy nějakým způsobem reguluje stát. Nejen v posledních letech se tito lidé stali terčem mnoha politických útoků.
V pořadu Českého rohlasu Plus Pro a proti diskutují místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
Bez pomoci se ocitly necelé dvě stovky lidí z dceřiné společnosti Liberty – firmy LEPO. Pracovníkům slévárny na účet nedorazila výplata, ale o náhradu mzdy od státu ani půjčku od kraje žádat nemůžou.
