Jak velkou podporu NATO Ukrajina ve skutečnosti má? Na to se zaměří podcast Na Východ! s diplomatem Petrem Luňákem, který pracuje v Bruselu jako zástupce ředitelky Odboru veřejné diplomacie NATO.
Jaký byl rok 2024 v postsovětském prostoru? To v v podcastu Na Východ! hodnotí na základě svých cest Josef Pazderka, Ondřej Soukup a Petra Procházková z Deníku N.
„Společnost je samozřejmě unavená a i podle posledních sociologických výzkumů už by to sami nějakým způsobem chtěli ukončit,“ popisuje Ondřej Soukup v nejnovějším dílu podcastu Na Východ.
„Realita se mění před očima. Myslím tím mentalitu lidí, stejně jako jejich hudební vkus. Za posledního dva a půl roku se změnily věci, které by jinak trvaly desetiletí,“ popisuje hudební publicista.
Gruzie má velké dilema – chce na Západ, ale cítí, že úplně se odříznout od Ruska je nebezpečné, když vidí, co se děje třeba v Arménii, zamýšlí se Josef Pazderka v podcastu Na Východ!.
Ukrajinské národní obrození je však také politicky velmi výbušné téma. A jakkoli ukrajinští politici takové otázky nemají rádi, je legitimní ptát se, co bude s ruštinou na ukrajinském území dál.
Pondělní večer patří konferenci Hranice (ne)svobody, kterou pořádá ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla také Český rozhlas Plus. Hlavní hvězdou večera je americký historik Timothy Snyder.
Země, která se od rozpadu Sovětského svazu snaží vymanit z ruského vlivu, sama bojuje s odlivem práceschopného obyvatelstva. Ruský vliv se také propisuje do silné proruské propagandy v zemi.
Aby mohla Ukrajina začít vyjednávat podmínky vstupu do EU, musí omezit korupční prostředí. To je podmínka evropských vyjednávačů. Co se v tomto souboji zatím povedlo a jak ho proměnila ruská invaze?
Uzbekistán, Kazachstán, Tádžikistán, Kyrgyzstán a Turkmenistán. Středoasijské republiky hází laický pozorovatel z Evropy často do jednoho pytle. Jak se v regionu zorientovat, poradí podcast Na Východ!
Rok po zadržení Evana Gershkoviche provedly ruské úřady další zátah na novináře z nezávislých médií. Ve vazbě jich skončilo šest. Jak jsou na tom žurnalisté v Rusku, rozebírá podcast Na východ!.
Nemohli být rozdílnější. Starý Boris Jelcin s podlomeným zdravím a alkoholickými eskapádami. Na druhé straně ani ne padesátiletý Vladimir Putin, abstinent, sportovec, mladá krev ruské politiky.
Rozlehlá a mrazivá, řídce obydlená, s krásnou přírodou a svébytnou kulturou. Taková je Sibiř. Je to ale také kraj, kam se dřív posílali vyhnanci – teď tu bývají internováni političtí vězni.
„Nikdy nezapomenu, co jsem cítil, když jsem se dozvěděl, že válka skutečně začala. Vlastně jsem na to vůbec nebyl připraven,“ popisuje reportér Jan Pazderka, jak prožil začátek konfliktu na Ukrajině.
Zalužnyj dodnes v rozhovorech mluví o roce 2014 jako o bodu, kdy mu došlo, že pasivita a čekání Rusy od jejich záměrů neodradí a že je nutné začít se připravovat na velký konflikt.
České stýkání a potýkání s Ruskem má skutečně dlouhou historii. Již od 19. století se v ní střídají etapy idealistických představ, naděje a vděku s obdobími vystřízlivění a deziluzí.
Už téměř 30 let se v Bělorusku drží u moci Alexandr Lukašenko. Přežil několik krizí a prokázal ochotu použít brutální metody vůči kritikům. Jeho vláda dopadá na vše, od ekonomiky po pěvecké sbory.
„Já bych si skoro tipl, že až dojde na lámání chleba, tak Doněcká a Luhanská oblast možná padnou za oběť,“ soudí Pazderka ve třetím díle podcastu Na Východ! S kolegou Soukupem probírají zánik Donbasu.
Chcete-li být zadobře s Kremlem, existují nepsaná pravidla, jak se chovat a co říkat. V případě jejich porušení dopadnete jako Jevgenij Prigožin, Boris Němcov, Alexej Navalnyj a další.
Oba v těch místech žili a hodně tam zažili. Novináři Josef Pazderka a Ondřej Soukup se Rusku, Ukrajině a dalším zemím bývalého sovětského bloku věnují ve svém novém pořadu.
„Nechceme si hrát na zasvěcené experty s jediným možným pohledme na všec. Spíš nabízíme vlastní zkušenost a postřehy, podložené řadou let osobních zkušeností v tomto prostoru,“ vysvětluje Pazderka.