Co udělal Vladimir Putin pro ukrajinské národní obrození?
Spasibo bolšoje, nebo duže ďjakuju? Ještě před deseti lety bylo tohle dilema na Ukrajině jen akademické. Úředním jazykem sice byla ukrajinština, ale velká část lidí, hlavně na východě a jihu země, mluvila převážně rusky. Teď se ale stala jazyková otázka nejen symbolem ukrajinské identity, ale taky holého přežití. Proč, to ukazuje podcast Na Východ!
S jistou nadsázkou můžeme říct, že se o ukrajinské národní obrození v poslední letech nezasloužil nikdo tolik jako ruský prezident Vladimir Putin.
Poslechněte si 22. díl podcastu Na Východ! Co udělal Vladimir Putin pro ukrajinské národní obrození?
On a další čelní představitelé Kremlu totiž zdůvodňují plošnou agresi vůči Ukrajině mimo jiné tím, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou ve skutečnosti jeden národ, který se Západ pokouší vnitřně rozeštvat.
Výsledek? Ukrajinci se semkli a používáním ukrajinštiny při běžné komunikaci i v umění a kultuře dennodenně dokazují, že jsou svébytným národem s odlišnými hodnotami, než jsou ty ruské.
Výmluvně to ilustruje dnes již kanonická báseň mladé básnířky Anastasije Dmitrukové Nikdy nebudeme bratři. Podle amerického historika Timothyho Snydera je současná válka proti Ukrajině snahou Kremlu proces odpoutávání se těchto dvou zemí zarazit. „Doslova říká, že je to de facto poslední křeč ruského kolonialismu,“ vysvětluje Josef Pazderka.
Rusko je připraveno zničit letouny F-16 dodané Ukrajině. Vojáci obdrží za sestřelení odměny
Číst článek
„Platíme velmi vysokou a krvavou cenu, abychom pochopili, co je naše. Rusové rozpoutali válku. My jsme měli jednoduchou volbu. Buď se bránit, nebo se vzdát a přestat existovat,” konstatuje následně v podcastu Na Východ! známý ukrajinský spisovatel Serhij Žadan.
Ten v uplynulých týdnech dokonce narukoval k národní gardě a aktivně se zapojil nejen do slovního, ale i fyzického boje proti ruské invazi.
S Ondřejem Soukupem mluvili také o současném odstraňování a hanobení pomníků ruských spisovatelů, jako jsou Alexandr Puškin, Fjodor Dostojevskij a další, v ukrajinských městech.
„Lidé, kteří ty pomníky za Sovětského svazu stavěli, to nedělali kvůli tomu, že by byli fanoušci Evžena Oněgina,“ vysvětluje Ondřej Soukup. „Prostě je tam umístili jako tabuli na nalezišti zlata: tady je to moje.“
‚Mluvte lidsky!‘
Josef Pazderka zase cituje spisovatelku Oksanu Zabružkovou, která ve svých knihách vzpomíná, jak v sovětských dobách vyvolávalo používání ukrajinštiny na veřejnosti příkré reakce.
3:12
Životy ukrajinských vojáků zachraňují zdravotníci v polních nemocnicích u fronty. Materiál posílají i Češi
Číst článek
„Takový člověk byl okřikován slovy ‚mluvte lidsky‘ – tedy mluvte civilizovaně. V tomto střetu a v této obrovské emoci se začíná rodit národní obrození, které teď sledujeme,“ vysvětluje Pazderka.
Ukrajinské národní obrození je však také politicky velmi výbušné téma. A jakkoli ukrajinští politici takové otázky nemají rádi, je legitimní ptát se, co bude s ruštinou na ukrajinském území dál.
„Ostatně když se podíváš na videa z fronty, tak v nich velmi často slyšíš čistou ruštinu,“ všímá si Ondřej Soukup.
Historika a kulturologa Radko Mokryka se proto v podcastu zeptal, jestli vlastně může být ukrajinský vlastenec ruskojazyčný?
„Argumentoval mi tím, že když jsou to rusky mluvící lidé třeba z Kryvého Rihu a střílí po Rusech, tak to vlastenci jsou. Takže možná se časem vyvine i nějaká ruskojazyčná část populace na Ukrajině, která ale nebude promoskevská,“ uzavírá Soukup.
Jaké stinné stránky ale ukrajinské národní obrození přineslo? A proč vzbuzuje tolik vášní? Poslechněte si v audiu výše.
