Gruzie, Ukrajina, Moldavsko i Arménie. Petra Procházková se ohlíží za rokem na Východě
Ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi a trendy na Východě v roce 2024 v podání novinářského tria tvořeného Josefem Pazderkou, Ondřejem Soukupem a Petrou Procházkovou z Deníku N. V podcastu Na Východ! probírají nejen vývoj na Ukrajině a v Gruzii, ale připomínají i napínavé volby a referendum v Moldavsku a dění v Arménii.
I v těchto zemích se totiž odráží napětí z války na Ukrajině. „V Moldavsku mají tu válku skutečně za rohem. A v Gruzii třeba strana Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišviliho do značné míry vyhrála říjnové parlamentní volby díky tomu, že strašila voliče, že Gruzie dopadne jako Ukrajina, pokud vyhraje opozice. Všude visely ty šílené billboardy s vybombardovanými ukrajinskými městy a vedle toho fotky vzkvétajících gruzínských,“ připomíná Ondřej Soukup.
Pomyslným druhým pólem, který magnetizuje politický a společenský vývoj v těchto zemích, je vidina členství v Evropské unii. Rozhodnutí gruzínského premiéra pozastavit přístupová jednání až do roku 2028 vyvolalo na přelomu listopadu a prosince rozsáhlé protesty nejen v metropoli Tbilisi, ale i dalších městech.
Bylo by ale chybou číst tuto situaci černobíle, jako souboj vlivu dobré Evropské unie a zlého Ruska, upozorňuje v podcastu Na Východ! Josef Pazderka. Navíc, připomíná, nebyla ani opozice vládní strany Gruzínský sen v minulosti jednoznačně proevropská.
Z Gruzie je to pořád blíž do Ruska než do Bruselu, a už od dob Sovětského svazu je země pro ruské turisty oblíbenou rekreační oblastí. A peníze, které tím do gruzínské ekonomiky přinášejí, nejsou nevýznamné.
Podle Petry Procházkové není také obraz Evropské unie jednoznačně pozitivní. Perspektiva členství v tomto celku sice dává Gruzii, Moldavsku nebo Ukrajině naději stability v evropském kulturním okruhu, cenou za ni je však splňování náročných kritérií a pravidel, které ještě může trvat roky. V případě Ukrajiny je takové čekání dokonce vykoupené krví.
‚Zásahy do vnitřních věcí jsou pro nás červenou čarou.‘ Fico odmítl případné sankce EU vůči Gruzii
Číst článek
„S pozvánkou (do Unie-pozn.red.) musí jít při pohledu na Ukrajinu i určitá míra zodpovědnosti za ty naděje,“ myslí si Petra Procházková.
Stejně tak je podle ní důležité, aby Evropská unie více mluvila i s tou částí obyvatel zemí Východního partnerství, která se k přístupovým jednáním staví odmítavě.
„Když je někde 80 procent lidí pro Evropu, tak vy, jako Unie, nemáte být na jedné straně barikády. Musíte přesvědčit ty, kteří ještě nemají úplně jasno, že to je dobrá cesta,“ uzavírá Petra Procházková.
Jak se proměňují naděje Ukrajinců – nejen směrem k Evropské unii, ale i ohledně ukončení války? Proč je dobré jezdit při reportážích na stejná místa? A jakou roli můžou pro Moldavany a jejich postoje k EU sehrát jablka? Poslechněte si v audio záznamu podcastu v úvodu článku.
