Přijde po Ukrajině na řadu Moldavsko? Vymanit se z ruské sféry vlivu je pro něj čím dál složitější

Skoro 3,5milionové Moldavsko je samostatné už přes 30 let. Vymanit se ze sovětské, respektive ruské sféry vlivu, je pro něj ale čím dál složitější. A nepomáhá ani těsné sousedství s kulturně příbuznými Rumuny, kteří jsou členy Evropské unie. Situaci osvětluje v dalším díle podcastu Na Východ! – vedle Ondřeje Soukupa a Josefa Pazderky – také diplomat Jan Plešinger, který v Moldavsku působil šest let.

NA VÝCHOD! Kišiněv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Plešinger

Jan Plešinger | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Válka na Ukrajině dopadá nejen na moldavskou bezpečnost, ale také na její ekonomiku, která už tak patří k nejslabším v Evropě. Tyto problémy otřásají i tamní politikou. V podzimních prezidentských volbách se ukáže, kam se země vydá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si 18. díl podcastu Na Východ!

V souboji o post hlavy státu proti sobě budou stát současná proevropská prezidentka Maia Sanduová a kandidát vlivného proruského oligarchy Ilana Šora. Jakou cestu si Moldavané zvolí?

Země má sice kandidátský status do Evropské unie a v mnohých přístupových kapitolách je dál než Ukrajina, s podporou obyvatelstva je to ale složitější.

Začněme vyjednávat s Ukrajinou a Moldavskem, urguje EU ministr Dvořák. Obává se Orbánovy vlády

Číst článek

Důvodem je masivní emigrace Moldavanů do západních zemí, kam odjíždějí za prací. Další statisíce se stěhují naopak do Ruska, většinou do sektoru zemědělství. V Moldavsku tak zůstávají především jejich děti a staří rodiče.

Východ vs. Západ

„Osud země to ovlivňuje opravdu hodně, protože těch proevropsky, prozápadně smýšlejících je o několik stovek tisíc lidí míň, než by mohlo být. Dokonce jsem zaslechl přímo od současné prezidentky Maiy Sanduové, jak si trošku posteskla, že vládne důchodcům,“ říká v podcastu Jan Plešinger.

Takové věkové a sociální rozložení společnosti mimo jiné znamená, že Moldavané jsou náchylnější k dezinformacím kolujícím na internetu. A to je samozřejmě voda na mlýn ruské propagandě.

Podněstří prosí Putina o pomoc. ‚Nemá jak napadnout Moldavsko, dokud se Ukrajina drží,‘ uklidňuje expert

Číst článek

Připočtěme k tomu proruský separatistický region Podněstří a vyjde nám reálná hrozba, podle které – pokud by ruská armáda zaznamenala na Ukrajině úspěch její apetit po dalších invazích jen naroste. A Moldavsko bude v tom případě další a snadná kořist.

„Schopnost moldavské společnosti uvěřit různým prorokům, kteří přinášejí domnělé štěstí z Východu, je poměrně dost veliká. Je tedy zajímavé, že v současné době v zemi vládne prozápadní, proevropská prezidentka, vláda a strana,“ pozastavuje se diplomat Plešinger.

Není vůbec jisté, že to tak bude i do budoucnosti. Myslím, že ruské dezinformace a propaganda – i kdyby tam ruská armáda nepřišla –, mají na moldavskou společnost dost zásadní vliv,“ dodává. 

Více si o historii Moldavska, o kořenech regionu Podněstří, včetně tamního fotbalového klubu Šerif Tiraspol, poslechněte v podcastu Na Východ!, audio je v úvodu článku.

Daniela Vrbová, Josef Pazderka, Ondřej Soukup Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme