Zpravodajské služby budou podléhat přísnějšímu dohledu. Kromě sněmovních komisí se o ně začne zajímat také speciální kontrolní orgán, který má mít za určitých okolností také přístup do živých kauz.
Kdo vytvořil dokumenty, které měly vyvinit blízké spolupracovníky Miloše Zemana? A kdo je před veřejností utajil? Exprezident se poprvé veřejně vyjádřil k „bílým místům“ kauzy hradních abolicí.
Zeman trvá na tom, že o označení abolicí razítkem „tajné“ vůbec nevěděl, celou záležitost zjistil až z médií. Předpokládá, že abolice utajil ten, kdo je vytvořil – což má být jeden z hradních odborů.
Nejen že Hrad tajil dokumenty, které měly exkancléři Vratislavu Mynářovi zajistit beztrestnost. Úřednický aparát zároveň neprozradil, kdo je ve skutečnosti zpracoval.
Fiala řekl, že Čuřín je vysoce kvalifikovaný odborník, který působí v oblasti utajovaných informací 14 let. Jurečka ve středu doplnil, že příští šéf NBÚ má s bezpečnostní agendou bohaté zkušenosti.
Ivana Timová, na rozdíl od svého manžela, s policií od začátku spolupracovala a dopředu avizovala, že se chce na trestu s žalobcem dohodnout. Za autora daných textů označila právě svého manžela.
Jeden z nejbližších spolupracovníků prezidenta Petra Pavla, Petr Kolář, nebude mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu. Sice o ni požádal, ale prezidentská kancelář rozhodla, že ji nepotřebuje.
„Je poradcem, nikoli zaměstnancem a není nezbytné pro jeho činnost, aby se s utajovanými informacemi určenými prezidentské kanceláři seznamoval,“ uvedla Mária Pfeiferová z odboru komunikace Hradu.
Pomoci dostát závazku, který země slíbila Severoatlantické alianci, mají kromě ministerstva obrany pomoct i další resorty a úřady. Ty si jako obranné výdaje započítají skoro devět miliard korun.
„Slovensko je stále právním státem. Nezávislost policie, prokuratury a soudů nikam nezmizela,“ řekl premiér Ľudovít Ódor, který svolal jednání bezpečnostní rady státu.
Nynější akci elitní jednotky slovenské policie NAKA označil Robert Fico za pokus o policejní převrat s podporou předsedy úřednické vlády a prezidentky a za sabotáž a útok na základy státu.
Guvernér České národní banky Aleš Michl požádal o nejvyšší stupeň v květnu. Národní bezpečnostní úřad má na řízení devítiměsíční lhůtu, která nyní upynula. Řízení ovšem nebylo dosud ukončeno.
Investigativní tým Radiožurnálu letos upozornil na podivné skartace přímo v prezidentské kanceláři. Reportéři zjistili, že zaměstnanci Hradu skartovali narychlo stovky utajovaných dokumentů.
Pražský hrad skartoval narychlo utajované zprávy loni na podzim. Mimo jiné i utajovanou zprávu k výbuchům muničních skladů ve Vrběticích, za kterými podle policie stála ruská vojenská rozvědka GRU.
„Pokud Národní bezpečnostní úřad nezmění to, že ředitel má platnou prověrku, tak já musím zastávat stanovisko, že platí zákony České republiky, a ne nějaké dohady,“ říká Pavel Žáček (ODS).
Petr Mejnek, čerstvý šéf civilní rozvědky (ÚZSI), se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na otázky týkající se Mlejnkova působení v čele rozvědky.
Správní řízení úřad vedl kvůli tomu, že zápis ze setkání s bývalou čínskou velvyslankyní v Česku Ma Kche-čchin zaměstnanec nezapsal do manipulační knihy.
Kintr byl od září 2019 náměstkem ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pro řízení Národního centra kybernetické bezpečnosti, od 21. června byl pověřen řízením úřadu.
Hrad v novele předložené v minulém týdnu navrhuje, aby se mezi utajované informace zařadily takzvané administrativní pomůcky k evidenci utajovaných informací, tedy jednací protokoly.
Fiala řekl, že kabinet ve středu na výjezdním zasedání na zámku Štiřín odsouhlasil návrhy na povýšení několika lidí do generálské hodnosti. Koudelka je mezi nimi, doplnil.
Kauza podivných skartací na Pražském hradě má pokračování. Úřad podle zjištění Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz čelí podezření, že narychlo zničil dalších 32 utajovaných dokumentů.