Některé ženy uvádí, že jim po bití zůstaly modřiny. Jiní zase říkají, že někteří účastníci bití jsou hrdí na to, když si žena i několik dní po rituálu nemůže sednout.
Dvaadvacetiletý Filippo Turetta podle obžaloby zabil loni v noci z 11. na 12. listopadu svou bývalou partnerku, protože se nedokázal vyrovnat s rozchodem.
Široce sledovaný soudní proces se po 11 týdnech blíží ke konci. V pondělí dopoledne začaly u soudu závěrečné řeči, které podle agentury AFP mohou trvat až tři dny.
Mnoho demonstrantů neslo transparenty s různými obměnami sloganu „hanba musí změnit stranu“, který zpopularizovala oběť v případu znásilňování Gisèle Pelicotová.
Soud se zabýval případem dívky, která se stala obětí opakovaného pohlavního zneužití. Bylo jí tehdy sedm až deset let. Činu se dopustil tehdejší partner její matky. Dostal podmínku.
Za posledních pět let stoupl tento druh násilí o 37 procent. Násilí se navíc dopouštějí stále mladší pachatelé, píše na základě policejní zprávy deník The Guardian.
První otázka řešila pasáž o práci žen v domácnosti. Nově se měli lidé v domácnosti starat o sebe navzájem. Druhá otázka se týkala definice rodiny, která je aktuálně omezená pouze na manžele s dětmi.
Aby norma začala platit, musí ji ještě potvrdit ministři členských zemí a Evropský parlament. Komisařka Věra Jourová (ANO) očekává, že by směrnice měla být definitivně schválena do konce dubna.
Ditu rodiče často a brutálně mlátili. Rizikové situace nešly předvídat. „Na střední škole jsem už nevěděla, jak se z toho prostředí dostat,“ říká dnes již dvacetiletá Dita v podcastu Slušný vychování.
Daniela Kovářová nebyla sama, kdo si z tématu ochrany před genderově podmíněným násilím – o němž tolik diskutovaná Istanbulská úmluva je – udělal vlastní, nenávistnou dezinformační kampaň.
Špatná dostupnost a nestabilní financování. To jsou překážky, které podle studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci brání lepší práci s takzvanými původci domácího násilí.
Úmluvu podepsalo Česko v roce 2016, její předložení Parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly.
Předsednictvo Pirátů se v neděli zabývalo situací kolem bývalého náměstka ministra vnitra Lukáše Koláříka. Jeho bývalá asistentka kromě jiného tvrdí, že ji fyzicky napadl.
Česko podepsalo Istanbulskou úmluvu v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna i Senát a podepsat prezident. Česko patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly.
Na jedné straně prezident a liberální Piráti, STAN a TOP 09. Na druhé straně Česká biskupská konference a konzervativci z ANO, ODS, KDU-ČSL a SPD. Tak jsou rozložené síly ohledně Istanbulské úmluvy.
„Úmluva dává návod na to, jak bojovat proti domácímu a sexuálnímu násilí, jak pomáhat obětem“ vysvětluje Klára Kocmanová (Piráti), co považuje liberální skupina poslanců za nejdůležitější.
„Pojem domácí násilí explicitně zmiňuje osm klíčových zákonů. Žádný zákon ho však nedefinuje,“ kritizuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Při posuzování sexualizovaného násilí se u nás prosazuje představa, že u tohoto typu násilí bývá nějaká spoluvina, vysvětluje ve Studiu Leonardo Blanka Nyklová ze Sociologického ústavu AV ČR.
„Česko by mělo Istanbulskou úmluvu ratifikovat, pokud chceme potírat domácí a sexualizované násilí,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti europoslankyně Gregorová.
Podle studie univerzity v Lancasteru vzrůstá v případě vítězství Anglie ve fotbale počet případů domácího násilí v Británii o 38 procent. Vinu nenese fotbal, ale emoce a vysoká spotřeba alkoholu.