Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
Ekonomové upozorňují na některé paradoxy vládního návrhu: například zkušený lékař se 120tisícovým platem zdaní každou další hodinu přesčasu vyšší sazbou, než ještě lépe placený ředitel nemocnice.
Vláda zvažuje, že by se opět neproplácela nemocenská v prvních dnech nemoci. Zástupce Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj naopak tvrdí, že těch, kteří se „se hážou marod“, je víc, než se obecně myslí.
Podle ředitelky školy Tomášové se situace výrazně zhoršila po pandemii. Před covidem škola platila za nemocenské kolem 200 tisíc korun za celý rok, letos je to za leden a únor už 250 tisíc korun.
Válek v neděli v televizní debatě také odmítl, že by lidé, kteří se nestarají o své zdraví, měli platit vyšší zdravotní pojištění. Cestou jsou podle něj spíše bonusy.
Z jakého důvodu nemocenskou pobíral a proč nemohl pracovat, když zvládal objíždět demonstrace, ale Volný stále nevysvětlil. Na dotazy Radiožurnálu týkající se ukončení neschopenky nereagoval.
Nynější zákon, který počítá s vyplácením až 370 korun denně, se vztahuje na březen a duben. Prodloužení vyplácení příspěvku dostanou k posouzení senátoři.
Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Ze všech stran se na nás valí apely průmyslníků, že zaměstnance nejde důsledněji chránit před koronavirem. Je to nejen urážlivý, ale především nebezpečný omyl, který zvyšuje počty mrtvých.
Nárok se bude vztahovat i na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučení ale budou ti, kteří by se ocitli v karanténě do 5 dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.
Dopadne podobně i návrh na zvýšení ošetřovného? „Na sociálním výboru se rýsuje shoda. Vypadá to, že půjdeme na 90 procent čistého,” řekla Radiožurnálu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Lidé v izolaci nebo karanténě by měli dostávat podle vládního návrhu nově sto procent redukovaného výdělku. Opatření má motivovat lidi k tomu, aby hlásili své kontakty a nastupovali do karantény.
Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) normu projedná v úterý sněmovna a ve středu Senát. Poté by ji měl k podpisu dostat prezident.
Zaměstnanci v karanténě dostávají teď 60 procent svého redukovaného průměrného výdělku. Příspěvek má motivovat k tomu, aby lidé do karantény chodili a aby nakažení hlásili své kontakty.
Ministryně v debatě na CNN Prima News prý nechtěla zpochybňovat počty obětí druhé světové války, ale poukázat na plošné uzavření škol. Poslanec Jan Skopeček byl výrokem šokován a požadoval omluvu.
„Ideální je ta verze, při které nevznikne další administrativní práce, neudělá problém s překročením průměrné mzdy a tyto zvýšené náklady budou zaměstnavatelům proplácené,“ říká Josef Středula.
Podle zprávy ministerstva o vyplácených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy.
Kvůli nákaze přijímají zaměstnavatelé různá opatření. Radí svým zaměstnancům do postižených regionů nejezdit, nebo pak zůstat v preventivní karanténě. Jak se ale k tomu staví pracovní právo?
Karenční doba se ruší po deseti letech. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta.
Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců.
Většina, tedy 70 procent, respondentů si myslí, že lidé nebudou tolik přecházet nemoci. Víc než polovina odpovídajících ale tipuje, že budou někteří lidé novinku zneužívat.
Podle ministryně návrh státního rozpočtu na příští rok s opětovným zavedením proplácení prvních tří dnů nemoci nepočítal, protože v době jeho sestavování neexistovalo znění právní úpravy.