Důvodem, proč podle školských odborů učitelé nedosáhnou na 130 procent průměrné mzdy, je to, že se má šetřit na ostatních zaměstnancích škol. Na platy školních psychologů, speciálních pedagogů nebo kuchařek, školníků či uklízeček má jít o dvě procenta méně než letos.

Tyto profese jsou ale podle odborářů i zástupců škol už teď finančně podhodnocené, takže je těžké místa obsadit. Říkají, že je nemyslitelné, aby jejich platy ještě klesly.

Jak upozorňuje místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová, školy tak zřejmě budou muset platy ostatních zaměstnanců škol dorovnat z rozpočtu na platy učitelů.

„Vláda snad splní závazek, ale rozhodování bude na řediteli, komu ty peníze dá. A jestliže v platu bude ubírat ostatním pedagogickým pracovníkům nebo i nepedagogickým pracovníkům, kde už teď je poptávka po těchto profesích obrovská a za ty peníze o to není tak velký zájem, tak jak ředitel ten provoz zajistí?“ ptá se na Radiožurnálu.

Zamýšlený způsob navýšení platů učitelů kritizuje také předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Vadí jí, že pedagogům se nejspíš nenavýší tarifní pevná část platu, ale naopak ta nenároková.

„Učitelé by potřebovali 1. ledna dostat platový výměr, kde by měli nějakou částku. A jestliže to bude do nadtarifu, tak se to rozpustí buď v osobních příplatcích, nebo v odměnách a učitelé nebudou vědět, o kolik se jim ta částka zvedla, což už jsme nevěděli letos, protože letos ta dvě procenta byla zase do nadtarifu,“ upřesňuje Renata Schejbalová, která je také ředitelkou pražského Gymnázia Nad Štolou.

Nemocenská

Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol nebo vzdělávací kurzy učitelů. I tady by mělo dojít ke změnám, ale ani z nového navrhovaného řešení nemají zástupci škol nebo odboráři radost.

Nově by se prvních 14 dní nemocenské mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady. Renata Schejbalová upozorňuje, že to bude velmi drahé. Nemocenská sice znamená vyplácet 60 procent mzdy, ale zároveň se za nemocného učitele musí najít náhrada a suplované hodiny jsou brány jako přesčas a jsou placené více.

„Čím víc budou lidi marodit, tím větší odčerpání finančních prostředků tam bude. Podle mě je celkově problém v systému, že zaměstnavatel hradí prvních 14 dnů, kdy to sice odlehčuje sociální systém, ale zatěžuje to zaměstnavatele,“ popisuje úskalí změny prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc.   

Po tom, co návrh rozpočtu na příští rok schválila vláda, ministerstvo financí uvedlo, že průměrný plat učitele stoupne v roce 2024 na 52 500 korun. To je asi 130 procent průměrné hrubé mzdy zaměstnanců v Česku za rok 2022. V porovnání s průměrným výdělkem v letošním roce je to už ale jen 113 procent.

Eva Mikulka Šelepová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít