„Každý rok se klimatický plán Prahy aktualizuje. Má rozpis, který by se měl ten daný rok splnit. A na konci roku se to vyhodnotí. Je to živý dokument,“ říká Jana Komrsková.
„Zaznamenali jsme, že nutrie člověka kously,“ říká Václav Nejman, vedoucí záchranné stanice a lesních zookoutků z organizace Lesy hlavního města Prahy. Kde se v Česku přemnožení hlodavci vzali?
Nutrie říční, kterým se přezdívá také vodní krysy, podhrabávají břehy a můžou kvůli nim padat stromy. Také přenášejí nemoci. Můžou šířit leptospirózu, tularemii nebo salmonelu.
Na Chlumecku a Novobydžovsku mají problém s nutriemi. Tito velcí hlodavci původem z Jižní Ameriky se totiž v posledních letech rychle množí. Nutrie si hloubí díry do hrází rybníků a břehů řek - a právě tím přidělávají starosti rybářům nebo vodohospodářům. Navíc nemají přirozeného nepřítele, a tak jejich počet rychle roste.
Nýrsko má novou, a tak trochu neplánovanou atrakci, u řeky se zabydlely nutrie. Lidé je sem chodí krmit, a zvířata tak pěkně prospívají, původní pár se rozrostl na početnou rodinku. Vysoké počty zvířat už ale začaly přesahovat meze a radnice začíná uvažovat o regulaci počtu hlodavců. Tento záměr má své zastánce stejně jako zaryté odpůrce.
Ve volné přírodě kolem Labe jsou stále častěji vidět nutrie. Velký zájem o tato zvířata byl kvůli kožešině i masu hlavně v 70. a 80. letech, kdy je lidé chovali běžně doma jako králíky. Kvůli velkým finančním nákladům ale ze zahrad i velkochovů postupně mizely. Teď tito hlodavci původem z Jižní Ameriky žijí hlavně na březích Labe i Vltavy. Člověka se nebojí a lidé, kteří je považují za skvělou atrakci, se je naučili krmit.
Do volné přírody v Pardubickém kraji se dostávají nepůvodní druhy. Kromě želvy nádherné, která žije například v Matičním jezeře v Pardubicích jsou u řek a potoků také nutrie. Jedna z nejznámějších kolonií je na Loučné v Sezemicích.