Obilí se podle ekonomky Matesové stalo jednou z největších zbraní Ruska. „Už na začátku ruské agrese vzrostly ceny pšenice o 40 procent i přesto, že k tomu zatím nebyl žádný důvod.“
Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek.
Když Rusko napadlo Ukrajinu, která mezi světovými exportéry obilí zaujímá páté místo, ceny těchto plodin závratně vzrostly. Dobrá sklizeň v ostatních regionech proto měla zásadní význam.
„Je zapotřebí ošetřit všechny bezpečnostní záležitosti. Musí se připravit i Turecko, protože to zprostředkovalo dosažení smlouvy a zavázalo se, že bude provádět kontroly lodí,“ vysvětluje Romancov.
Zástupci Ruska a Ukrajiny si při jednání v Istanbulu ani nepotřásli rukou. Hlavní nyní je, jak rychle začne Ukrajina opět vyvážet obilí. To může trvat až několik týdnů.
Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sejdou prezidenti Ruska a Turecka Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. Turecko se snaží vystupovat jako prostředník mezi Moskvou a Kyjevem.
Hadí ostrov, jehož ukrajinští vojáci na začátku války proslavili výrokem „Ruská válečná lodi, táhněte do p*dele“, byl pro Rusy strategickým místem. Je totiž v těsné blízkosti hranic Ukrajiny s NATO.
Několik nákladních vozů s obilím, které Rusové ukradli farmáři Dmytrovi, mělo namontované GPS sledovací zařízení. Pomocí těchto údajů se podařilo zjistit, že jely na Krym a pak dál do Ruska, píše BBC.
Vidina potravinové krize ve světě v důsledku války na Ukrajině se stává na Blízkém východě a na severu Afriky skutečností. Proč tuto hrozbu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podceňuje?
Ruská invaze na Ukrajinu způsobí celosvětový nedostatek pšenice. Velká část ukrajinské úrody se kvůli válce nedostane na trh, což vyvolá růst cen na další rekordy.
Podle Zelenského mají sice Rusové v Severodoněcku početní převahu, ale Ukrajina má stále možnosti, aby se ubránila. Prezident také uvedl, že Rusové se soustředí na ovládnutí města Záporoží.
Podle OSN válka na Ukrajině zvýší hrozbu smrti hladem v Africe z dosavadních zhruba 135 milionů na bezmála 280 milionů lidí. Jsou totiž odkázáni na dovoz obilí z Ukrajiny.
Blokáda ukrajinských přístavů u Černého moře může vyvolat hladomor v částech Afriky, Asie i Evropy. Na celé krizi může vydělat Rusko, i když ji invazí a následnou blokádou rozpoutalo.
Obě lodě už ze Sevastopolu vypluly. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic je cílem jedné z lodi libanoský Bejrút, druhá se stále nachází v Černém moři.
Ukrajina kvůli válce čelí problémům, jak vyvézt téměř 25 milionů tun obilí, přičemž jeho nedostatek může ohrozit miliony hladovějících lidí v chudých zemích.
„Rusko ohrožuje blokádou přístavů miliony lidí. Ukrajina a její partneři ustavili dvě pozemní trasy k vývozu potravin, aby zachránili Afriku před hladověním,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba.
Vladimir Putin letos očekává rekordní sklizeň pšenice a oznámil také nárůst jejího vývozu. Kyjev přitom obviňuje Moskvu, že krade ukrajinské obilí a snaží se s ním obchodovat.
Minulý týden se podle údajů ukrajinského ministerstva obrany nacházely v Černém moři tři ruské nosiče střel s plochou dráhou letu a dohromady na nich bylo asi 20 raket, uvedl portál Ukrajinska pravda.
Ukrajinské přístavy jsou od začátku ruské invaze zablokované, a tak země musí hledat cesty pro transport zboží jinde. Jednu z možností nabízí Rumunsko.
Petr Krogman podniká v zemědělství na Ukrajině, farmy má i na území, které je dnes okupované. I proto je přesvědčený, že je třeba, aby se Česko odstřihlo od ruského plynu.
Na dvou černobílých snímcích jsou dlouhé budovy obdélníkového půdorysu na východě Ukrajiny. Na první fotografii z ledna jsou neporušené. Na druhé, pocházející z března, mají zničené střechy.
David Wright z organizace Save the Children ve středu řekl, že letos se v Súdánu, který patří k nejchudším státům světa, může hlad týkat 20 z 45 milionů tamních občanů.
Zemdělec Huizunga předvídá, že těžkosti brzy pocítí i lidé mimo Ukrajinu. „Může to znamenat velký problém, hlavně pro chudé lidi. Chléb citelně podraží,“ říká nizozemský farmář.
