Ceny obilí klesly na předválečnou úroveň. Krizi se podařilo odvrátit díky příznivé úrodě jiných států
Celosvětový nedostatek obilí se letos pravděpodobně podařilo odvrátit díky příznivému počasí v Austrálii a Spojených státech. I navzdory rusko-ukrajinské válce se globální ceny obilnin vrátily na předválečnou úroveň. Všímá si toho belgický deník De Standaard.
Každý, kdo se v posledních týdnech díval na přenosy z Tour de France, si mohl všimnout, že obilí, které dozrálo na nekonečných lánech severní a střední Francie, je už sklizené. Na polích šestého největšího světového vývozce najdeme už jen strniště a balíky slámy.
Odborníci sledovali francouzské žně s velkým zájmem. Když Rusko, tedy největší vývozce obilí na světě, napadlo Ukrajinu, která mezi světovými exportéry zaujímá páté místo, ceny těchto plodin v obavách z nedostatku závratně vzrostly.
Dobrá sklizeň v ostatních důležitých regionech, mezi které patří i Francie, měla zásadní význam pro to, abychom se vyhnuli hladu ve světě, vysvětluje De Standaard.
Rozhodující roli v tom hrála Austrálie a úrodné pláně amerického Středozápadu. Už několik týdnů je zřejmé, že úroda v těchto zemích nebyla vůbec špatná. To, že Rusové dovolili opět vyvážet ukrajinské obilí, nemělo na jeho ceny velký dopad, klesly totiž ještě před uzavřením dohody.
Ceny pšenice dosáhly svého vrcholu v polovině května, od poloviny června ale zase klesaly. Ve třetím červencovém týdnu už dosáhly předválečné úrovně.
Rusko by mělo garance na vývoz obilí dodržet. Jinak si znepřátelí zbytek světa, říká politický geograf
Číst článek
Obzvlášť dobrou úrodu mají Australané, a to už podruhé za sebou. Očekává se, že letošní sklizeň bude znovu rekordní.
Austrálie je třetím největším vývozcem obilí na světě a za světovou jedničkou a dvojkou, tedy za Ruskem a Spojenými státy, příliš nezaostává.
Hlavní zemědělské regiony zaznamenaly podle zprávy australského vládního úřadu pro zemědělské a ekonomické zdroje ABARE dostatečné srážky. Také teploty poskytovaly ideální podmínky k tomu, aby ze zasetých zrn vyrostly pěkné klasy.
Spojené státy očekávají normální sklizeň
Ve Spojených státech se kombajny rozjely teprve nedávno. Počasí bylo dlouho špatné a úrodu ohrožovalo sucho, deště ale přišly v pravou chvíli.
Poslední informace amerického ministerstva zemědělství hovoří o tom, že Spojené státy, a tím pádem i Kanada, můžou očekávat normální sklizeň s průměrnými výnosy.
Ve Francii to vypadá podobně. Sucho, které zemi zasáhlo v květnu, vyvolalo obavy z nejhoršího. Experti hovořili o tom, že úroda bude o deset až třicet procent nižší. Červnové deště ale situaci výrazně zlepšily, takže hektarové výnosy pšenice budou nižší „jenom“ o tři procenta.
Cena pšenice na světových trzích klesá, ke snížení cen pečiva to ale nepovede, tvrdí analytik Havel
Číst článek
Pokles cen obilí má i své finanční a technické příčiny, dodává belgický deník. Paul Hughes, ekonom S&P Global Commodity Insights, agentuře Reuters vysvětlil, že investice do těchto komodit přestaly být pro spekulanty zajímavé, když se zvýšily úrokové sazby.
Nejistá rusko-ukrajinská dohoda
Do poloviny dubna měly fondy v zemědělských plodinách přibližně padesát pět miliard dolarů. Na konci června to bylo třicet pět miliard, tedy o dvacet miliard méně. To, že spekulanti začali prodávat, pochopitelně vedlo k pádu cen.
Spolu se smlouvou o umožnění vývozu ukrajinské pšenice, kterou Rusko a Ukrajina uzavřely 22. července, to ale nejspíš ještě neznamená, že se problém vyřešil, varuje De Standaard.
Některé země na Blízkém východě a v Africe jsou na ukrajinském obilí závislé a není pro ně vůbec snadné ho nahradit například australským.
Uzavření rusko-ukrajinské dohody také v žádném případě neznamená, že válka už nebude mít na vývoz ukrajinského obilí vliv. Když před týdnem na oděský přístav dopadly ruské rakety, trh okamžitě nervózně zareagoval a ceny zase vzrostly.
„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru, aniž by uvedl zdroje své prognózy. A sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí.
Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by poračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat.
První loď snad v pondělí
Podle nedělního vyjádření kanceláře tureckého prezidenta by první loď s obilím mohla vyplout z ukrajinského přístavu v pondělí. Prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin uvedl, že jsou lodě naložené a připravené vyplout. Podle něj zbývá už jen dojednat pár maličkostí.
„Je velká pravděpodobnost, že první loď by mohla vyplout zítra (v pondělí) ráno, pokud se vše vyřídí do večera,“ uvedl Kalin s tím, že loď by vyplula z Oděsy.
Celá otázka dostatku obilí bude záležet také na tom, jak dlouho bude válka trvat. Pokud by ukrajinští zemědělci nemohli ani v příštím roce obdělávat velkou část půdy a navíc by přišlo sucho v důležitých obilnářských oblastech, ceny by mohly zase prudce stoupnout, uzavírá belgický deník De Standaard.
