Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století. Na Vysočinu přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka.
Několik druhů čolků a skokanů. Ale nejen to, i zvláštní druhy hub. Všechny ty žijí a rostou v lesních rybnících u Slavonic. Ochránci přírody se shodují, že si zaslouží zvláštní ochranu.
Pozemky u Lednice včetně toho v zámeckém parku spravuje honební společenství Lednice-Luh. „Dělám všechno, co zvěř potřebuje, a lidé mě nezajímají,“ prohlásil myslivecký hospodář Jiří Hledík.
Evropská unie se snaží bojovat s masovým vymíráním druhů. Plánuje zavést povinnost obnovy ekosystémů, která by mohla zasáhnout českou zemědělskou půdu.
Pro návštěvníky je v současnosti přístupný jen krátký úsek Bobří soutěsky. Zbývající část kaňonu Bobřího potoka je už několik let zapadaná kmeny poničených stromů a další hrozí zřícením.
„Lidem se líbí ty vlastnosti, které rostlinám umožňují šířit se ve volné přírodě – dobře rostou, dobře se rozmnožují. Takhle se rozšířila menší polovina invazních rostlin,“ vysvětluje Petr Pyšek.
Kvete sice žlutě, ale barví modře. Boryt barvířský na jaře zapleveluje některé chráněné lokality a škodí ostatním rostlinám. V Brně ho dobrovolníci vytrhali a studenti jím obarví látky.
„Duby se vysazují hlavně pro brouka páchníka hnědého, aby měl kde být za pár desítek let. Ptačí třešně se sem dávají, aby měli potravu i jiní živočichové,“ vysvětluje lesní hospodář Lešák.
Správa Krkonošského národního parku staví zábrany podél silnic a do nádoby odchytává žáby, které bezpečně přenáší na druhou stranu. Na 20. března připadá Světový den žab.
Životní prostředí bylo jedním z neuralgických bodů komunistického státu. Všem šlo jen o plnění „pětiletek“ – a tak se v oblastech, jako byly severní Čechy nebo Praha, nedalo žít, občas ani dýchat.
Krkonoše se tak staly dalším vlčím teritoriem v České republice. Trvalý výskyt vlků v Královéhradeckém kraji byl již dříve potvrzen na Broumovsku a také v Orlických horách.
Polák velký je, zjednodušeně řečeno, menší zavalitá kachna s větší hlavou. Samci jsou při námluvách na jaře zajímavě zbarvení. Za posledních 30 let v Česku zmizela třetina populace těchto ptáků.
Letiště má být vybudováno v deltě řeky Vjosa. Ohrožena je také laguna Narta – jedinečný mokřad, který je domovem plameňáků, pelikánů, volavek a dalších druhů vzácného ptactva.
Autor kolekce Daniel Roseberry uvedl, že všechny zvířecí hlavy byly vyrobené z pěny, při jejich vzniku „nebylo ublíženo žádnému zvířeti“, a dodal, že jeho návrhy jsou inspirovány Alighieriho. Peklem.
Jedovatý jehličnan byl kdysi v horách rozšířený, později téměř zcela vymizel. Jeho návrat do beskydských lesů bude znamenat větší pestrost. „Nevíme, co všechno se bude hodit,“ říká ochranář Bajer.
Ke sledování se může přidat kdokoli, není nutné mít se sčítáním ptáků předešlé zkušenosti. Ptáci se sčítají celou jednu hodinu podle toho, jak to komu vyjde.
Účastníci konference OSN se většinou shodují, že Montrealská dohoda je sice v některých pasážích stále vágní, ale celkově je ambicióznější, než se ještě před týdnem čekalo.
Cíl zajistit do roku 2030 ochranu alespoň třiceti procent suchozemských a mořských oblastí si stanovilo zhruba 200 zemí. Signatáři také chtějí vynaložit víc financí na ochranu biologické rozmanitosti.
Ekosystémům podle vědců hrozí kolaps a ohrožená je schopnost lidstva zajišťovat si potraviny, pitnou vodu nebo některé léky. Jak těžké bude dohodnout celosvětový plán na záchranu živé přírody?
Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku.
„Nejsme schopní říct, jakým dřevinám bude vyhovovat klima za sto let. Proto si myslím, že je nezodpovědné cokoli sázet. Můžou to být vyhozené peníze,“ vysvětluje botanička správy národního parku.
Proti používání palmového oleje z produkce plantáží vzniklých vypálením deštných lesů se před lety zvedla vlna nevole, která vedla k výraznému nárůstu podílu ekologicky vyráběných tuků.
Chráněné mlže dosahující hmotnosti kolem jednoho kilogramu teď ohrožují nejenom divoká prasata a lišky, ale také přicházející mráz. Díky úsilí několika dobrovolníků se je ale daří zachránit.
Už před Lulovým příjezdem jednala na summitu OSN v Egyptě jeho budoucí ministryně životního prostředí Marina Silvová. Dodala, že svět si přeje, aby Brazílie v této oblasti znovu hrála vedoucí úlohu.